Mezinárodní den povědomí o potravinových ztrátách a plýtvání vyhlásilo v roce 2019 Valné shromáždění OSN. Jeho cílem je upozornit na množství nevyužitého jídla a podpořit domácnosti, firmy i veřejné instituce v hledání cest, jak potravinovým ztrátám předcházet.

Téma souvisí také s Cílem udržitelného rozvoje, podle něhož by se mělo do roku 2030 plýtvání potravinami na úrovni maloobchodu a spotřebitelů snížit na polovinu. Omezovat se mají rovněž ztráty vznikající při výrobě a v dodavatelském řetězci.

Nejde jen o vyhozené jídlo

Až třetina potravin vyprodukovaných ve světě se podle dostupných údajů vyhodí nebo znehodnotí. Spolu s nimi přicházejí vniveč také přírodní zdroje využité při pěstování, zpracování, přepravě a skladování.

Nevyužité jídlo představuje rovněž ekologickou zátěž. Pokud biologicky rozložitelný odpad skončí na skládce bez přístupu vzduchu, při jeho rozkladu vzniká kromě oxidu uhličitého také metan, který výrazně přispívá ke změně klimatu.

V Evropské unii vzniká ročně přibližně 58 milionů tun potravinového odpadu, tedy kolem 130 kilogramů na jednoho obyvatele. Více než polovinu mají na svědomí domácnosti.

Čtyřčlenná rodina vyhodí jídlo za více než 14 tisíc korun

Plýtvání se promítá také do rodinného rozpočtu. Podle výpočtu iniciativy Zachraň jídlo, Mendelovy univerzity v Brně a Vysoké školy ekonomické přijde rodina se dvěma dospělými a dvěma dětmi kvůli vyhozeným potravinám přibližně o 14 076 korun ročně. V přepočtu na průměrnou českou domácnost jde o 8 199 korun.

Nejčastěji se vyhazuje ovoce a zelenina, následuje pečivo, mléčné výrobky, maso a vejce. Mezi hlavní příčiny patří nevhodné skladování, příprava příliš velkého množství jídla a nejasnosti kolem údajů uvedených na obalech.

„Minimální trvanlivost“ není totéž co „spotřebujte do“

Zbytečné vyhazování často souvisí s neporozuměním dvěma různým údajům na obalech. Označení „spotřebujte do“ se používá u rychle se kazících potravin a vztahuje se k jejich zdravotní nezávadnosti. Po uplynutí uvedeného data bychom takovou potravinu neměli konzumovat.

Naproti tomu datum minimální trvanlivosti udává dobu, do kdy si správně skladovaný výrobek zachovává očekávanou kvalitu. Po jejím uplynutí nemusí automaticky patřit do koše. Stačí zkontrolovat obal, vzhled, vůni a případně chuť potraviny.

Jak omezit plýtvání v rodině

Velké změny nemusí začít velkými rozhodnutími. V domácnosti pomůže několik praktických kroků:

• před nákupem zkontrolovat lednici, mrazák a spíž,
• připravit jídelní plán a nákupní seznam,
• nekupovat větší balení pouze proto, že je právě v akci,
• potraviny s kratší trvanlivostí ukládat v lednici dopředu,
• vařit přiměřené množství a zbytky včas uložit nebo zamrazit,
• ze zbylého pečiva, zeleniny či příloh připravit další jídlo,
• označit krabičky v lednici a mrazáku datem,
• děti zapojit do plánování jídelníčku a volby velikosti porce.

U školních obědů pomáhá také včasné odhlašování stravy v době nemoci nebo plánované nepřítomnosti. Děti je dobré vést k tomu, aby si podle možností vybíraly přiměřenou porci a nebály se říct, že některého jídla chtějí méně.

Méně odpadu, více úspor

Smyslem není dosáhnout domácnosti bez jediného zbytku. Slupky, pecky, kosti nebo jiné nejedlé části potravin vznikají přirozeně. Důležité je omezovat především vyhnutelný odpad – tedy jídlo, které bylo původně určené ke konzumaci.

Lepší plánování, správné skladování a promyšlené využívání zbytků šetří rodinné peníze i čas. Zároveň dětem ukazuje, že jídlo není samozřejmost a zaslouží si respekt.

Připravila redakce eMaminy
Zdroje:
EnviWeb: 29. září – Mezinárodní den osvěty o potravinových ztrátách a snižování plýtvání
Zachraň jídlo