Škaredá středa

Škaredá, nebo též sazometná, středa je předzvěstí Ježíšova umučení a smrti a tedy časem zdrženlivosti a pokání.

Na Škaredou středu by se mělo na stůl dávat pouze jídlo nevzhledné – škaredé. V některých zemích se v tento den vaří polévka připravená z luštěnin a kořenové zeleniny; u nás to jsou například bramboráky roztrhané na kousky anebo sladký trhanec či kroupy s fazolemi.

V mnoha rodinách se stále ještě dodržuje tradice pečení „jidášů“ čili malých kynutých uzlíků, symbolizujících nejenom provaz, na němž se oběsil zrádný Jidáš, ale také plodnost, hojnost a pevné zdraví. Jíst by se měly až na Zelený čtvrtek.   

Zkuste si v tento den připravit chutný sladký trhanec anebo výborné domácí jidáše dle našich receptů.

Velikonoční jidáše   

Zelený čtvrtek připomíná Poslední večeři Páně, kdy Ježíš mezi své učedníky rozděloval chléb a víno jako své tělo a krev.

Kromě vína a chleba se v tento den připravují jídla převážně ze zelených surovin. Patří sem třeba špenát, brokolice, rukola, avokádo, medvědí česnek, hrášek, okurka, bylinky apod. „Zelené jídlo“ značí čerstvost, spojení s přírodou a zdraví.

I pro tento den pro vás máme mnoho chutných receptů - špenátovou polévku či lasagne, hráškovou polévku, quiche s medvědím česnekem nebo avokádovou pomazánku. 

Velký pátek

Velký pátek značí nejdůležitější den postního období. Křesťané vzpomínají na Ježíšovo ukřižování a smrt, proto bychom se měli z úcty a respektu k oběti, kterou Ježíš přinesl, vyhnout masu. Tradiční jídla pro tento den jsou tak zpravidla vegetariánská nebo rybí.

Velice často se také připravovalo pouze jedno jídlo za den, zejména syté polévky (bramboračka, zelňačka či fazolová nebo hrachová polévka), případně jídla z čočky a jáhel.  

Vyzkoušejte naši bramboračku či čočku zapečenou s vejci a sýrem. Pokud máte větší chuť na rybu, zkuste si připravit lososa dle tohoto receptu.

Bílá sobota

Bílá sobota, čas očekávání, ale též uklízení, pečení, pletení pomlázek, barvení vajíček a hlavně příprav na Velikonoční neděli.

Hospodyňky chystají sladké věnce a mazance (bochánky) zdobené křížem, plněné tvarohem anebo rozinkami a mandlemi. V dřívějších dobách se dokonce pekly dvě „varianty“ – a to chudá, z obyčejného kynutého těsta pro čeledíny, a potom s mandlemi a rozinkami pro návštěvy.

Na Bílou sobotu by neměla na stole chybět ani nádivka z kopřiv nebo špenátu.

Boží hod Velikonoční

Boží hod Velikonoční známe dnes spíše jako Velikonoční neděli. Pro křesťany je to vrchol Velikonoc a den radosti i oslav Ježíšova vzkříšení.

Na slavnostní tabuli se servíruje pečené maso (drůbeží, vepřové, králičí, skopové a jehněčí, které symbolizuje oběť Krista), dále koblihy, vdolky, koláče i mazance a samozřejmě beránek, tedy především ten sladký. To vyplývá z historie, neboť skopové či jehněčí maso si mohl dovolit jen málokdo.   

Vyzkoušejte náš recept na výborného třeného velikonočního beránka.  

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí se s křesťanskými svátky již příliš nepojí. Jedná se spíše o svátek pohanský.

Chlapci, především na vesnicích, chodí s pomlázkami od domu k domu, říkají koledy (velikonoční básničky) a upletenými pomlázkami šlehají děvčata, aby neuschla – tedy aby byla zdravá. Za to dostávají mašle a hlavně vajíčka.

Tento symbol nového života potom tvoří základní kulinářskou ingredienci následujících dní.  Ať už bílá nebo malovaná, můžeme je uvařit, připravit z nich omeletu, udělat pomazánku, salát nebo dál zpracovávat podle vlastních zvyklostí či aktuálních trendů. Mnoho výborných receptů najdete zde.

Jakkoli může celý článek působit jako typ na jídelníček, nezapomínejme, že velikonoční jídla mají hluboký kulturní a náboženský význam. Vyjadřují totiž víru v nový začátek, úctu k tradicím i naději na lepší budoucnost.

Autor: redakce eMaminy.cz