Do výzkumu zaměřeného na duševní zdraví a rizikové chování dětí se zapojilo 10 917 žáků druhého stupně základních škol a studentů středních škol v Praze. Sběr dat proběhl na konci roku 2025.

Umělou inteligenci používá 90 procent dotázaných a téměř čtvrtina každý den. Většině pomáhá především při učení, část dětí ji však využívá také při řešení osobních a psychických problémů.

AI je dostupná, ale člověka nenahradí

Podle Romana Petrenka, vedoucího výzkumu, je AI pro děti přitažlivá mimo jiné proto, že je okamžitě dostupná, nehodnotí je a mohou se jí svěřit prakticky kdykoli. Skutečný mezilidský vztah ani odbornou pomoc však nahradit nedokáže.

Výsledky zároveň ukazují, že 50,6 procenta žáků nemá ve škole dospělého, kterému by se mohli svěřit. Celkem 54,3 procenta se bojí obrátit na pedagoga s vážným problémem.

Podle náměstkyně pražského primátora pro sociální oblast a zdravotnictví Alexandry Udženija je proto důležité nabídnout dětem dostupnou a důvěryhodnou lidskou oporu. Děti by měly vědět, za kým mohou přijít, když se necítí dobře, a nebát se o pomoc požádat.

Infografika: Mapování rizikového chování a duševního zdraví žáků v Praze  

Pětina dětí má velmi nízkou psychickou pohodu

Dobrou až velmi dobrou psychickou pohodu má 50,2 procenta pražských žáků. Naopak 19,5 procenta vykazuje velmi nízký wellbeing a potřebuje cílenou podporu. Třetina žáků uvádí střední až těžké příznaky úzkostí a téměř pětina příznaky depresivity.

Výzkum zachytil také další rizika. Zkušenost s kratomem má 14 procent žáků, zatímco v předchozím šetření to bylo osm procent. Riziko závislosti na sociálních sítích vykazuje 13,3 procenta dotázaných a elektronické cigarety používá opakovaně až denně 22 procent žáků.

Odborníci proto doporučují nesledovat pouze čas, který děti tráví s technologiemi, ale také účel jejich používání a roli, kterou digitální nástroje v jejich životě získávají.

Podporu potřebují také pedagogové

Na dlouhodobý výzkum mezi žáky letos navázalo pilotní šetření psychické pohody pedagogických pracovníků základních škol v Praze 9. Od listopadu 2025 do dubna 2026 se do něj zapojilo 236 pedagogů.

Výsledky ukázaly potřebu podpory při péči o vlastní duševní pohodu, komunikaci s rodiči, zvládání náročných situací ve třídě a spolupráci na pracovišti. Vzniklá doporučení zahrnují například vzdělávání, supervizi, dostupné odborné konzultace a opatření podporující dobré pracovní prostředí.

Výzkum „Mapování rizikového chování a duševního zdraví žáků v Praze 2016–2025“ se koná pravidelně od roku 2016. Jeho výsledky slouží jako podklad pro nastavování prevence, podpory škol a služeb určených dětem a jejich rodinám.

Zpracovala redakce eMaminy
(zdroj: Magistrát hlavního města Prahy, Centrum sociálních služeb Praha)