Generativní umělá inteligence pomáhá lidem hledat informace, zvládat stres nebo lépe porozumět vlastním psychickým obtížím. Nová česká data ale ukazují také rizika jejího používání.

Proč lidé řeší duševní zdraví s umělou inteligencí

Reprezentativní výzkum agentury PAQ Research z jara 2026 zahrnoval 1 760 dospělých obyvatel České republiky. Během 30 dnů před dotazováním využilo generativní AI v souvislosti s duševním zdravím 29,2 % respondentů. Ve věkové skupině 18 až 34 let to bylo 51 %.

Nejčastěji se na ni obraceli při:

• zvládání stresu,
• vyhledávání informací,
• snaze lépe porozumět vlastním psychickým obtížím.

Dostupnost chatbotů usnadňuje získávání informací a orientaci v možnostech pomoci. Jejich odpovědi však nemusí být správné ani vhodné pro konkrétní zdravotní situaci.

Část uživatelů kvůli AI odložila odbornou pomoc

Výzkum sledoval také situace, v nichž používání umělé inteligence zasahuje do vyhledání nebo průběhu odborné péče. Následující údaje se vztahují k uživatelům AI v souvislosti s duševním zdravím, nikoli ke všem respondentům.

• 30,8 % využilo AI během psychické krize nebo akutního stresu.
• 30,7 % ji alespoň někdy použilo jako náhradu odborné péče.
• 13,4 % kvůli AI odložilo vyhledání odborné pomoci nebo ji nevyhledalo vůbec.
• 10,9 % obdrželo doporučení odporující radě lékaře či psychoterapeuta.
• 8,4 % uvedlo, že v souvislosti s používáním AI změnilo předepsanou medikaci.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je proto třeba vycházet z dat, sledovat bezpečnost a nastavit jasná pravidla. Umělou inteligenci označil za možného pomocníka, který však nemá nahrazovat odbornou péči. Zvláštní obezřetnost podle něj vyžaduje její používání u dětí a mladých lidí.

Dospívající u AI hledají také radu a emoční podporu

Vlivem umělé inteligence na život dospívajících se zabývají také odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Michal Kalman, hlavní řešitel české části mezinárodní studie HBSC, upozornil, že mladí lidé používají AI nejen při školní práci a hledání informací, ale také pro radu nebo emoční podporu.

U dětí a dospívajících je proto podle něj důležité sledovat nejen čas strávený s technologiemi, ale především účel jejich používání a dopad na duševní zdraví.

Výsledky výzkumu mezi dospělými a poznatky o dospívajících tak otevírají společné téma: jak lidé s chatboty sdílejí osobní problémy a jakou roli těmto nástrojům ve svém životě přisuzují.

Vzniknou doporučení pro veřejnost i odborníky

Na představená zjištění naváže příprava doporučení pro bezpečné používání AI při řešení psychických obtíží. Zaměří se na rozpoznávání jejích omezení i na situace vyžadující odbornou pomoc. Součástí dalšího postupu bude také sledování dopadů těchto technologií na duševní zdraví.

Podle Petra Winklera z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, autora analytické zprávy, je cílem pomoci veřejnosti i odborníkům využívat AI bezpečně a kriticky.

Důraz na to, aby umělá inteligence lidskou péči vhodně doplňovala, klade také vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví Dita Protopopová a představitelka WHO v České republice Zsófie Pusztai. WHO zároveň oceňuje otevřenou diskusi v Česku a upozorňuje na význam sledování dopadů, nezávislých bezpečnostních mechanismů a zapojení odborníků i lidí s vlastní zkušeností.

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Ministerstvo zdravotnictví)