Zahraniční studie ukazují, že zapojení do kulturního života a uměleckých aktivit posiluje duševní pohodu a zmírňuje depresivní či úzkostné příznaky. Nová platforma chce tyto poznatky rozvíjet v českém prostředí a propojit kulturní instituce s oblastí zdraví, vzdělávání a sociálních služeb.

Prostor pro tvoření i setkávání

Kulturní aktivity nabízejí příležitost soustředit se na nový zážitek, něco vytvářet a sdílet čas s ostatními.

„Důležité je zejména aktivní a smysluplné zapojení: možnost soustředit pozornost jinam než na vlastní obtíže, něco vytvářet nebo prožívat, reflektovat zkušenost, setkávat se s druhými lidmi a získávat pocit sounáležitosti a kompetence,“ vysvětluje výzkumnice Národního ústavu duševního zdraví Mgr. Dominika Grygarova, Ph.D.

Výsledky výzkumů jsou povzbudivé, přesto je potřeba dále ověřovat, komu a za jakých podmínek jednotlivé programy pomáhají. Podle výzkumnice nemají kulturní programy nahrazovat psychoterapii nebo jinou odbornou péči: „Jejich role je jiná, zejména preventivní a podpůrná,“ zdůrazňuje.

Kultura dostupná v regionech

Platforma bude vycházet z činností, které už kulturní instituce přirozeně nabízejí. Patří k nim návštěvy výstav, výtvarné a řemeslné dílny, zpěv, tanec či komunitní programy. Nejde o arteterapii ani o proměnu galerií, muzeí nebo knihoven ve zdravotnická zařízení.

Prvním krokem bude zmapování dostupných aktivit a příprava webového rozhraní, které usnadní orientaci veřejnosti i odborníků. Postupně má vzniknout propojená síť kulturních institucí, regionálních center a komunitních organizací. Odborníci budou zároveň sledovat přínos nabízených programů pro duševní zdraví.

Do projektu jsou zatím zapojeny Galerie Benedikta Rejta a Vlastivědné muzeum Olomouc. Národní ústav duševního zdraví jedná i s dalšími partnery.

„Umění na předpis“ jako další krok

Dlouhodobým záměrem je také propojení kulturní nabídky se zdravotními, sociálními a školskými službami. Lékaři, psychologové nebo sociální pracovníci by do budoucna doporučovali vhodné programy lidem, kteří se potýkají s osamělostí, mírnými až středními úzkostmi či depresemi. S výběrem aktivit podle potřeb konkrétního člověka by pomáhal pracovník regionálního centra.

„V následujících krocích chceme navázat tím, čemu se říká Umění na předpis, a co funguje v řadě vyspělých zemích, v čele s Velkou Británií a státy severní Evropy,“ přibližuje Dominika Grygarová a uzavírá: „To je však běh na dlouhou trať, zatím jsme v počáteční fázi.“

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Národní ústav duševního zdraví)