Mladá generace vstupuje na pracovní trh s jinými představami než její předchůdci. Vedle výše mzdy častěji zohledňuje také smysluplnost práce, pracovní prostředí, flexibilitu nebo možnost sladit zaměstnání s osobním životem.

Podle Olgy Hyklové, majitelky personální agentury, jsou mladé ženy sebevědomější, více se zajímají o kariérní růst a častěji míří také do oborů dříve považovaných za mužské. Mladí muži zase více než předchozí generace řeší flexibilitu a rovnováhu mezi prací a soukromím.

O pracovních prioritách tak stále častěji rozhoduje konkrétní životní situace, nikoli pouze pohlaví. Například mladý otec může potřebovat flexibilitu více než žena bez dětí, zatímco zkušená manažerka může upřednostnit mzdu a další kariérní postup.

Stereotypy při náboru nezmizely

Předsudky při přijímání nových zaměstnanců už nebývají tak otevřené jako dříve, přesto z pracovního trhu zcela nevymizely. U některých profesí se stále automaticky předpokládá, že technická, obchodní nebo vedoucí pozice je vhodnější pro muže, zatímco administrativa, personalistika či péče o zákazníky spíše pro ženy.

Ředitelka personální agentury Gabriela Hansliková upozorňuje, že u uchazeček se také častěji řeší, jak zvládnou skloubit práci s péčí o děti. U mužů se stejná otázka obvykle neotevírá. Situace se podle ní postupně zlepšuje, zejména u mladších zaměstnavatelů a v oborech, kde je nedostatek pracovníků, o úplném vymizení stereotypů však zatím mluvit nelze.

Některé obory zůstávají výrazně rozdělené

Ženy nadále převažují například ve školství, sociálních službách, administrativě, personalistice a péči o zákazníky. Muži mají převahu ve výrobě, stavebnictví, řemeslech, dopravě a informačních technologiích.

Výrazný rozdíl je patrný právě v oblasti informačních technologií. V roce 2025 tvořili muži téměř 93 procent pracujících lidí s ICT vzděláním v Česku. Šlo o nejvyšší podíl mužů v celé Evropské unii.

Podle ředitelky Denisy Janatové se hranice mezi tradičně mužskými a ženskými profesemi postupně posouvají. Na technických pozicích se objevuje více žen a muži zase častěji vstupují do profesí dříve spojovaných především se ženami. Změna však probíhá pomaleji, než by mladá generace očekávala.

Rozdíl v mediánu mzdy přesáhl šest tisíc korun

Nejvýraznější nerovnosti zůstávají v odměňování. Podle Českého statistického úřadu činil v roce 2025 medián hrubé měsíční mzdy mužů 47 648 korun, zatímco u žen dosahoval 41 068 korun. Rozdíl představoval 6 580 korun, tedy přibližně 14 procent.

Tato čísla neznamenají, že každá žena automaticky dostává za stejnou práci méně než muž. Do celkového rozdílu se promítá také skutečnost, že ženy častěji pracují v hůře placených oborech, využívají kratší pracovní úvazky a méně často zastávají nejvyšší manažerské pozice.

Rozdíly jsou patrné také mezi řídícími pracovníky. V roce 2025 činil medián mzdy mužů na těchto pozicích 96 508 korun, zatímco u žen 76 253 korun.

O výsledku může rozhodnout i odvaha říct si o více

Rozdílné odměňování může souviset také s tím, jak uchazeči při pracovním pohovoru mluví o svých mzdových představách. Marketingová manažerka Marcela Vyskoková uvádí, že muži častěji vysloví vyšší požadavek přímo, i když nesplňují všechny podmínky pozice. Ženy mají naopak větší potřebu svůj požadavek vysvětlovat a dokazovat, proč si vyšší mzdu zaslouží.

Pokud zaměstnavatel nemá jasně stanovené mzdové rozpětí, může tak o výsledné odměně rozhodovat spíše odvaha říct si o vyšší částku než samotná kvalifikace a pracovní výkon. Transparentnější nastavení mezd by podle výkonného ředitele Petra Hykela mohlo pomoci tyto rozdíly omezovat.

Rodičovství zasahuje pracovní dráhu žen a mužů rozdílně

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi kariérou žen a mužů zůstává rodičovství. Zatímco muž obvykle ve své pracovní dráze pokračuje, žena ji často na několik let přeruší. Po návratu nemusí navázat na pozici a příjem, které měla před narozením dítěte, a rozdíl ve výdělcích se může postupně zvětšovat.

Odlišnosti se projevují také ve využívání kratších pracovních úvazků. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 pracovalo v Česku na částečný úvazek 365,6 tisíce žen. Tvořily 71,1 procenta všech lidí pracujících na kratší pracovní dobu.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zároveň upozorňuje na velmi nízkou zaměstnanost českých matek s malými dětmi. Dlouhé přerušení práce po narození dítěte přispívá nejen k rozdílům v odměňování, ale také k horším kariérním vyhlídkám žen.

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Pearmedia/TZ, Advantage Consulting)