Výživa v prevenci nemocí: sekundární metabolity rostlin

09.01.2024 gesundheit.gv.at

Sekundární metabolity rostlin se nacházejí výhradně v potravinách rostlinného původu. Ačkoli nejsou pro život nezbytné, většina z nich má zdraví prospěšné účinky. Proto jsou sekundární metabolity rostlin (společně s vitaminy, antioxidanty, vlákninou apod.) někdy zahrnovány pod společný pojem „zdraví prospěšné látky“. Vlastnosti některých sekundárních metabolitů rostlin jsou velmi podobné vlastnostem vitaminů.

Výživa v prevenci nemocí: sekundární metabolity rostlin

Zdroj: Nzip.cz

Bylo popsáno již asi 30 tisíc různých sekundárních metabolitů rostlin s nejrůznějšími účinky. Pro snazší pochopení je odborníci rozdělují do různých skupin. Rozlišujeme tak např. karotenoidy, glukosinoláty, fytosteroly a flavonoidy (viz níže). Rozmanitost sekundárních metabolitů rostlin, stejně jako škála jejich účinků, je obrovská.

Podobně jako u vitaminů a antioxidantů platí i u sekundárních metabolitů rostlin, že pro optimální účinnost v lidském organismu je zásadní jejich rozmanitost i vzájemné působení s ostatními složkami potravy. Proto by měly být přijímány v přirozené formě prostřednictvím potravy, nikoli formou doplňků stravy.

V čem jsou sekundární metabolity rostlin obsaženy?

Sekundární metabolity rostlin se nacházejí v ovoci a zelenině, luštěninách, (celozrnných) obilovinách, bylinkách, koření, rostlinných olejích, ořeších, semenech, ale také např. v čajích a kávě. Mezi nejdůležitější patří: 

  • Karotenoidy: K zástupcům této skupiny patří např. α-karoten, β-karoten, lykopen, lutein či zeaxantin. Nacházejí se např. v mrkvi, rajčatech, paprice, kukuřici, zelené zelenině (špenát, kapusta), grapefruitech, meruňkách, melounech či dýni.
  • Fytosteroly: Zástupci jsou např. β-sitosterol či stigmasterol. Najdeme je v ořeších, semenech některých rostlin (slunečnicová a sezamová semínka, sója) a v luštěninách.
  • Saponiny: Mezi tyto látky patří např. sapogenol nebo glycyrrhizin. Nacházejí se např. v luštěninách, sóji, chřestu, ovsu nebo kořenu lékořice.
  • Glukosinoláty: Zástupci jsou např. sinigrin nebo glukobrassicin. Vyskytují se ve všech druzích zelí a kapusty, ředkvičkách, řeřiše a hořčici.
  • Flavonoidy: Dělí se na další podskupiny – např. flavony, izoflavony či antokyany. Nacházejí se v jablkách, hruškách, hroznech, třešních, švestkách, bobulovém ovoci (ostružiny, borůvky apod.), cibuli, kapustě, lilku, sóji či černém a zeleném čaji.
  • Monoterpeny: Zástupci jsou např. karvon nebo limonen. Nacházejí se například v mátě, zázvoru, citrusových plodech či kmínu.
  • Fytoestrogeny: Do této skupiny patří např. izoflavony (ty se zároveň řadí mezi flavonoidy, viz výše) nebo lignany. Vyskytují se např. v obilovinách a luštěninách (např. v sóji), a také ve lněném semínku.
  • Sulfidy: Zástupci jsou např. aliin nebo alicin. Vyskytují se např. v cibuli, pórku, česneku, pažitce a v různých druzích košťálové zeleniny (brokolice, růžičková kapusta, květák, kedlubna, zelí apod.).
  • Inhibitory proteáz: Nacházejí se v luštěninách a obilovinách (jako je např. sója, rýže, kukuřice, oves nebo pšenice, a také v bramborách.


Autor:  gesundheit.gv.at

Zdroj: www.nzip.cz


Výživa Zdraví




Newsletter

Pravidelný přísun novinek, inspirace na každý den, podpora pro rodiče i sdílení zkušeností. Takový je Newsletter webu eMaminy.cz. Přihlaste se k jeho odběru a čtěte o tématech, které vám pomohou v náročném období nebo zpříjemní rodinný život. Buďte první, kdo se dozví o nových článcích, akcích a událostech. Prosíme, potvrďte odběr ve vaší e-mailové schránce. 

© 2024 eMaminy.cz, s.r.o.
by Media Heroes