Nezaměstnaných přibývá, firmy přesto nemohou najít vhodné lidi. Proč se míjejí s uchazeči?
Firmám chybějí zaměstnanci, přesto lidí bez práce přibývá. Nabízená místa totiž často neodpovídají tomu, co uchazeči umějí, nebo jsou příliš daleko od jejich bydliště. Vedle kvalifikace tak rozhoduje i možnost dojíždění, stěhování a ochota zaměstnavatelů nové lidi zaškolit.
Zdroj: ChatGPT
V říjnu evidoval Úřad práce České republiky 370 226 lidí bez zaměstnání a 106 252 volných pracovních míst. Podíl nezaměstnaných dosahoval pěti procent a na jednu nabízenou pozici připadalo v průměru 3,5 uchazeče. Ve srovnání s předchozím rokem přibylo více než 30 tisíc lidí hledajících práci, současně však také přes osm tisíc volných míst.
Proč tedy firmy nemají dost zaměstnanců a lidé nemohou najít práci? Podle personalistů se za celkovými čísly skrývá především nesoulad mezi požadavky zaměstnavatelů a kvalifikací uchazečů.
O kancelářská místa je zájem, chybějí technici
Zatímco na administrativní pozice reagují desítky zájemců, hledání zkušeného elektrotechnika může trvat týdny. Jak vysvětluje personalistka Olga Hyklová, firma může potřebovat například seřizovače strojů, jenže lidé, kteří se o zaměstnání ucházejí, mají zkušenosti ze zcela jiných profesí.
Nedostatek pracovníků se týká zejména elektrotechniky, údržby, seřizování strojů, konstrukce, automatizace a servisu. Podle Gabriely Hanslikové, ředitelky personální agentury, se obtížně obsazují také některá místa ve stavebnictví a specializované manažerské pozice. U administrativy a části juniorských kancelářských míst je naopak uchazečů dostatek.
Chybějící technické dovednosti potvrzuje i průzkum Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2025. V soukromém sektoru je postrádá 73 % zaměstnavatelů. Za důležité pro budoucnost označilo technické znalosti 58 % oslovených zaměstnavatelů, digitální gramotnost 50 procent a kreativní myšlení a inovace 47 %.
Práce v jiném kraji znamená rozhodnutí pro celou rodinu
Překážkou nemusí být pouze chybějící praxe. Nabídka zaměstnání může přijít z místa, kam je obtížné každý den dojíždět a kam se rodina nemůže jednoduše přestěhovat. Rozdíly mezi regiony jsou přitom výrazné. V září 2026 činil podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji sedm procent a v Ústeckém kraji 7,3 %. V Praze nedosahoval ani čtyř procent.
Ochota přesunout se za zaměstnáním má své hranice. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by práci s každodenním dojížděním delším než dvě hodiny přijalo pouze 20 procent Čechů. Kvůli zaměstnání by se přestěhovalo jen 18 %.
Firmy proto stále častěji nabízejí podporu při stěhování. Takzvané relokační balíčky mohou zahrnovat příspěvek na přesun, dočasné ubytování, úhradu cestovních nákladů nebo pomoc při hledání bydlení.
Podle Gabriely Hanslikové mohou zaměstnavatelé pomoci také s hledáním školy pro děti či práce pro partnera. Právě podpora celé rodiny může rozhodnout, zda uchazeč místo v jiném regionu přijme.
Uchazeč nemusí všechno umět od prvního dne
Některé překážky při náboru vytvářejí sami zaměstnavatelé. Když trvají současně na přesně odpovídající praxi, znalosti konkrétních technologií, jazykové vybavenosti a zkušenostech ze stejného oboru, výrazně si omezují výběr.
„Firmy často hledají supermana – člověka, který bude od prvního dne všechno umět,“ říká Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury.
Při bližším pohledu na skutečnou náplň práce se přitom podle ní může ukázat, že část požadavků není nezbytná. Některé dovednosti si nový zaměstnanec dokáže osvojit během několika měsíců zaškolování. Přijetí člověka s dobrými předpoklady a prostor pro jeho další rozvoj tak mohou být rozumnější než dlouhé čekání na uchazeče, který splní úplně všechno.
Rozhodovat mají konkrétní činnosti
Tlak na hledání nových zaměstnanců bude pokračovat i v dalších letech. Zkušení technici a specialisté budou postupně odcházet do důchodu, zatímco mladých lidí s odpovídajícím vzděláním a zájmem o technické obory není dostatek. Požadavky na znalosti navíc mění rychlý technologický vývoj.
Podle Romana Vejražky, který se věnuje vyhledávání zaměstnanců pro firmy, by se proto nábor měl více soustředit na konkrétní pracovní činnosti. Samotný název pozice a seznam požadovaných zkušeností nemusí dostatečně ukázat, zda je uchazeč pro danou práci vhodný.
Podrobnější posouzení jeho předpokladů může pomoci rozlišit, co pravděpodobně zvládne, v čem bude potřebovat podporu a kde další rozvoj. Některé obtížně naučitelné činnosti lze také přerozdělit uvnitř týmu, aby firma nemusela jinak vhodného člověka odmítnout.
Umělá inteligence promění také kancelářskou práci
Další změny přinese automatizace a umělá inteligence. Podle analýzy České národní banky se v Česku může dotknout až 23,2 procenta pracovních úkolů. Tento údaj ale neznamená, že zanikne stejný podíl pracovních míst.
Olga Hyklová očekává největší proměnu u opakujících se činností, například v administrativě, při zadávání a zpracování dat nebo u některých rutinních úkolů v účetnictví a zákaznickém servisu. Profese nemusí zmizet, může se však změnit jejich každodenní náplň. Méně času zabere rutina a více prostoru dostanou úkoly vyžadující zkušenosti, úsudek a komunikaci.
S rozvojem technologií zároveň poroste význam lidí, kteří je dokážou zavádět, obsluhovat a udržovat. Právě takové odborníky přitom zaměstnavatelé obtížně hledají už dnes.
Zpracovala redakce eMaminy (zdroj. Pearmedia / TZ, Advantage Consulting)