Aktuálně Pro ženy Děti Dospívající Finanční zajištění Nemoci a postižení Krizové situace Poradenství Na cestách Rodina, vztahy, generace Náhradní péče Spolupráce Zajímavé Soutěže Bazar s oblečením Lázně a wellness pobyty Kultura Pomáhající projekty Recepty

Více než pětina českých dětí má nadváhu. Studie ukazuje, jak to ničí jejich duševní zdraví

12.11.2025 Ministerstvo zdravotnictví ČR

Nadváha a obezita je u dětí v české společnosti čím dál běžnější. Mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) přichází s jasnými daty a varováním: více než pětina (20 %) českých dospívajících má nadváhu či obezitu. Nejhorší zjištění? Problémy s váhou jdou ruku v ruce s rostoucím rizikem duševních potíží a nespokojenosti se sebou samým.

Zdroj: zdravagenerace.cz

Plíživý nárůst obezity a rozdíly mezi chlapci a dívkami

Od roku 2010 došlo k alarmujícímu nárůstu obezity u dětí o více než polovinu (ze 4 % na současných 6,3 %). Tento trend je sice plíživý, ale stálý.

Chlapci vs. dívky: S nadváhou nebo obezitou se potýká téměř každý třetí chlapec (přibližně 30 %). U dívek je to sice méně, ale stále jde o každou šestou školačku.

Vnímání těla: Přestože mají chlapci statisticky častěji nadváhu, dívky řeší pocity z vlastní postavy a hmotnosti výrazně intenzivněji. To naznačuje hlubší psychologický dopad na dospívající dívky, které jsou silněji ovlivněny ideálem štíhlosti.

„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to ‚vizuálně zvyká‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme,“ varuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC.

Společenský problém

Nadváha není jen otázkou individuální volby, ale silně souvisí se sociálním zázemím rodiny. Data HBSC jasně ukazují na:

Socioekonomické rozdíly: Děti z ekonomicky hůře situovaných rodin jsou ohroženy nadváhou či obezitou výrazně více (nadměrnou hmotnost má 27 % z nich) než děti z vyšších příjmových skupin (18 %).

Regionální rozdíly: Největší pravděpodobnost nadváhy mají děti z Ústeckého kraje, zatímco nejlépe si vede Zlínský kraj.

Škola a prostředí: Více jsou ohroženi žáci základních škol než gymnazisté, a také děti z venkovských oblastí.

„Obezita není jen otázkou individuální volby nebo vzdělání, ale také prostředí, ve kterém žijeme – od marketingu nezdravých produktů zaměřeného na děti a dospívající, až po dostupnost a cenovou dosažitelnost zdravých potravin,“ upozorňuje Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku.

Vnímání těla a riziko psychických obtíží

Nejvýznamnější zjištění pro rodiče je silné propojení mezi spokojeností s postavou a duševním zdravím. Téměř třetina 13 a 15letých dívek hodnotí vlastní hmotnost negativně, i když nejsou obézní.

Studie identifikovala čtyři kategorie vnímání vlastního těla, které souvisí s duševní pohodou:

Štíhlí realisté: Děti s přiměřenou hmotností, které se cítí dobře ve svém těle (67 %).

Realisté s kily: Děti s nadváhou, které si jsou své vyšší hmotnosti vědomy (14 %).

Kila navíc neřeší: Děti s vyšší hmotností, které ji však nepřiznávají. (9 %).

Štíhlí a nejistí: Děti s normální hmotností, které jsou přesto nespokojené se svou postavou a vnímají se hůře, než jak na tom reálně jsou (11 %).

Nejlépe se daří dětem, které jsou se svou postavou realisticky spokojené (Štíhlí realisté) a překvapivě i těm, které sice mají kila navíc, ale duševně je neřeší. Naopak skupiny "Realisté s kily" a zejména "Štíhlí a nejistí" čelí výrazně vyššímu riziku depresivních stavů, snížené životní spokojenosti a častěji sahají po cigaretách a alkoholu.

Digitální svět

Často diskutovaná role digitálních technologií v obezitě se podle HBSC dat nepotvrzuje plošně. Zvýšené riziko obezity existuje pouze u tzv. problematických hráčů počítačových her, kteří kvůli gamingu zanedbávají své povinnosti a vztahy. Samotné intenzivní používání sociálních sítí se zvýšenou hmotností nesouvisí.

„Zdraví dětí je investicí do budoucnosti celé společnosti. Daty opakovaně potvrzený nárůst obezity u dětí a její přesah do jejich duševního zdraví nemůžeme přehlížet. Ministerstvo zdravotnictví proto v posledních letech systematicky posiluje prevenci – od aktualizace vyhlášky o preventivních prohlídkách přes podporu zdravého školního stravování až po projekty zaměřené na pohybové aktivity a duševní pohodu dětí. Chceme, aby každé dítě v České republice mělo šanci vyrůstat zdravé – fyzicky i psychicky. To znamená nejen zdravé jídlo a dostatek pohybu, ale i prostředí, které podporuje sebevědomí a realistické vnímání vlastního těla,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.