První příkrmy pro děti: Moderní přístup k zavádění pevné stravy
Zavedení příkrmů patří k důležitým mezníkům ve vývoji každého dítěte. Znamená to postupné opouštění výhradně mléčné stravy a objevování nových chutí, textur a vůní, které obohatí dětský jídelníček. Současné trendy a doporučení se od přístupů z minulosti v mnohém liší, kladou důraz na individuální potřeby dítěte a pestrost stravy.

Zdroj: Open AI a Canva
Kdy začít a jaké signály sledovat
S prvními příkrmy se doporučuje začít kolem ukončeného 4. až 6. měsíce věku, nicméně nejdůležitější je sledovat individuální vývoj dítěte a jeho připravenost. Klíčové signály, že je miminko připraveno na pevnou stravu, zahrnují:
- Dobrý sací reflex: Dítě dokáže jídlo v ústech posunout dozadu a polknout, nevytlačuje jazykem lžičku ven.
- Držení hlavičky a sezení s oporou: Je schopné udržet hlavičku pevně vzpřímenou a sedět s minimální oporou.
- Zájem o jídlo: Dítě se natahuje po jídle, otevírá ústa, když vidí, že jíte, a jeví o jídlo zřetelný zájem.
- Vymizení vytlačovacího reflexu jazyka: Tento reflex brání kojencům vdechnout pevnou stravu. Jeho vymizení je důležité pro bezpečné zavádění příkrmů.
Pravidla pro úspěšné zavádění příkrmů
Při zavádění příkrmů je důležité dodržovat několik základních pravidel:
- Hygiena na prvním místě: Vždy dbejte na čistotu a hygienu při manipulaci s potravinami a přípravě jídla. Ruce si důkladně umyjte, stejně tak nádobí a pomůcky.
- Kvalitní a čerstvé suroviny: Vždy používejte čerstvé a kvalitní suroviny. Ideálně sezonní ovoce a zeleninu z důvěryhodných zdrojů.
- Správné skladování: Hotové příkrmy skladujte v lednici v uzavřených nádobách a spotřebujte je co nejdříve.
- Postupné zavádění nových chutí: Nová jídla zavádějte postupně, ideálně po jednom novém druhu potraviny každé 2-3 dny. To vám umožní snadno identifikovat případné alergické reakce nebo nesnášenlivost.
- Správná konzistence: Zpočátku by měly být příkrmy ve formě hladké kaše nebo pyré, bez hrudek, aby se dítě snadno naučilo polykat. Postupně můžete konzistenci zahušťovat a přidávat jemné kousky.
- Nenutit a respektovat signály sytosti: Nikdy dítě nenuťte do jídla. Sledujte jeho signály sytosti – odvracení hlavy, zavírání úst. Krmení by mělo být příjemným zážitkem pro oba.
- Mateřské/umělé mléko zůstává základem: Příkrmy jsou doplňkem, nikoli náhradou mléčné stravy. Mateřské nebo umělé mléko zůstává primárním zdrojem živin až do jednoho roku věku.
Zelenina má přednost
Ačkoliv se dříve často začínalo ovocem, současná doporučení preferují začít se zeleninou. Důvod je velmi jednoduchý, zelenina totiž není tak sladká, a pokud si na její chuť dítě zvykne jako první, je pak snazší zavádět i méně sladké potraviny.
Ideální první zelenina:
- Mrkev: Klasika, ale někdy může způsobit zácpu.
- Dýně (Hokkaidó, máslová): Snadno stravitelná a sladká, oblíbená u dětí.
- Cuketa: Neutrální chuť a jemná textura.
- Brambory: Dobrý zdroj energie, ale podávejte je v menším množství a v kombinaci s jinou zeleninou, aby nebyly příliš "lepivé".
- Brokolice, květák, hrášek: Začněte s malým množstvím a sledujte reakci, pro některé děti mohou být hůře stravitelné.
Jak připravit zeleninové pyré
Zeleninu oloupejte (pokud je potřeba), nakrájejte na menší kousky a uvařte v kojenecké vodě do měkka. Poté rozmixujte dohladka a pro zjemnění konzistence přidejte trochu mateřského mléka, umělého mléka nebo kojenecké vody.
Ovoce, obiloviny, maso a další
Vhodné ovoce
Jakmile si dítě zvykne na několik druhů zeleniny, můžete začít zavádět ovoce. Opět začínejte s méně sladkými druhy a teprve poté přejděte k těm sladším.
- Jablko, hruška: Opět klasika, vařené nebo dušené a rozmixované.
- Banán, avokádo: Můžete rozmačkat vidličkou, není třeba vařit.
- Borůvky, jahody: Zpočátku raději vařené a rozmixované, později i čerstvé v malém množství.
Obilné kaše
Kolem 6. měsíce přidejte bezlepkové obilné kaše (rýžová, kukuřičná, jáhlová). Později, kolem 7. měsíce, můžete zařadit i kaše obsahující lepek (ovesné, pšeničné). Vždy vybírejte kaše bez přidaného cukru a soli.
Maso a ryby
Asi od 6. měsíce zařaďte libové maso (kuřecí, krůtí, hovězí, králičí) a později i ryby (např. treska, losos – bez kůže a kostí). Maso je důležitým zdrojem železa. Vždy ho důkladně uvařte a rozmixujte dohladka.
Luštěniny
S luštěninami (čočka, fazole) začněte opatrně kolem 8.-9. měsíce, vždy je dobře uvařte a rozmixujte. Jsou skvělým zdrojem bílkovin a vlákniny.
Vajíčka
Vaječný žloutek můžete zařadit kolem 7.-8. měsíce, bílek až později (kolem 1 roku), kvůli potenciálním alergenům.
Mléčné výrobky
Po 6. měsíci můžete začít s bílým jogurtem bez cukru nebo tvarohem (v malém množství, kvůli obsahu bílkovin). Kravské mléko jako nápoj se doporučuje až po 1 roce.
Recepty pro inspiraci
Banánová kaše
Rozmačkejte zralý banán vidličkou, přidejte trochu mateřského mléka nebo kojenecké vody, dokud nevznikne hladká kaše.
Vařené ovocné/zeleninové pyré
Oloupejte (očistěte) a nakrájejte dané ovoce či zeleninu (zmrazený hrášek, špenát) a uvařte v kojenecké vodě. Poté rozmixujte a přidejte trochu mateřského mléka nebo kojenecké vody, dokud nevznikne hladká kaše.
Ovesné vločky s banánem
Uvařte jemné ovesné vločky v kojenecké vodě, přidejte rozmačkaný banán a promíchejte.
Rýžová kaše s jablkem
Uvařte rýži v kojenecké vodě a poté přidejte oloupané a nakrájené jablko. Vše rozmixujte do hladké kaše.
Kombinace chutí
Po ověření, že vaše dítě není alergické na nějakou potravinu, lze vytvářet různé kombinace: banán + avokádo, jablko a řepa, brambory a špenát či mrkev a zázvor.
Pro správnou konzistenci nezapomínejte přidávat mateřské mléko nebo kojeneckou vodu a vše důkladně mixovat. Je důležité, aby kaše byly hladké a jemné a dítě se jimi nedusilo. Současně je nutné dodržovat doporučené množství a vybírat kvalitní suroviny bohaté na vitamíny, minerály a vlákninu.
Autor: redakce eMaminy.cz