Kojení je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zajistit optimální zdraví dětí i jejich matek. Světová zdravotnická organizace (WHO) a Ministerstvo zdravotnictví České republiky shodně doporučují výlučné kojení bez přidávání jiné stravy či tekutin do šesti měsíců věku dítěte a následné kojení se zavedením příkrmů až do dvou let a déle. Letošní Světový týden kojení se zaměřuje na snižování nerovností v této oblasti. Podívejme se proto na aktuální česká data o stavu výživy novorozenců při propuštění z porodnice.

Klíčové pojmy ve výživě novorozenců

Pro správné pochopení dat je důležité znát základní terminologii:

• Plné kojení: Dítě dostává při propuštění z porodnice pouze mateřské mléko, a to i z mléčné banky, bez jakékoli umělé výživy.

• Výlučné kojení: (Indikátor se v roce 2023 nesbíral) Znamená, že dítě dostává po celou dobu pobytu v porodnici pouze mateřské mléko, včetně mléčné banky, bez jakékoli umělé výživy.

• Dokrm umělou výživou: Dítě dostává při propuštění z porodnice kromě mateřského mléka i umělou výživu.

• Umělá výživa: Dítě je při propuštění krmeno pouze umělou výživou.

Celorepublikový pohled na kojení

Aktuální data ukazují, že tři ze čtyř novorozenců (75 %) bylo při odchodu z porodnice plně kojeno. Dokrm umělou výživou dostávalo 20 % dětí a pouze 5 % novorozenců bylo krmeno výhradně umělou výživou. To je povzbudivá zpráva, která naznačuje silnou podporu kojení v českých porodnicích.

Regionální rozdíly v podpoře kojení

I přes celkově pozitivní čísla existují regionální rozdíly. Největší podíl plně kojených novorozenců byl zaznamenán v Libereckém kraji a na Vysočině, kde čtyři z pěti dětí odcházely plně kojené. Naopak, nejvíce novorozenců s umělou výživou (každý desátý) bylo v Ústeckém kraji. Tyto rozdíly mohou naznačovat potřebu cílené podpory kojení v určitých regionech.

Typ porodnice a kojení

Zajímavé je, že průměrný podíl plně kojených dětí zůstává téměř stejný bez ohledu na typ porodnice. Ať už se jedná o porodnice základní péče, perinatologická centra intermediární péče nebo perinatologická centra intenzivní péče, podíl plně kojených dětí se pohybuje kolem 72-75 %.

Nejvýraznější rozdíl v podílu plně kojených dětí je však u porodnic základní péče, kde rodí nízkorizikové ženy bez závažných zdravotních komplikací. Zde je podíl plně kojených dětí nejvyšší.

• Základní péče: základními poskytovateli jsou porodnice tzv. první, primární úrovně. Ty poskytují základní péči o nízkorizikové rodičky a děti narozené v termínu porodu.

• Perinatologická centra intermediární péče (PCIMP): tato zařízení tvoří druhou úroveň, aktuálně jich je 15 a centralizují předčasné porody od 31+0 týdne.

• Perinatologická centra intenzivní péče (PCIP): tvoří třetí a nejvyšší úroveň péče, je jich aktuálně 12 a zajišťují nepřetržitou vysoce specializovanou péči v oborech gynekologie a porodnictví a neonatologie. PCIP se soustředí na centralizaci předčasných porodů v gestačním stáří především od 23+0 do 31+0, koncentraci závažných těhotenských komplikací a patologií včetně poporodní následné péče, zaměřuje se na vrozené vývojové vady diagnostikované prenatálně a další stavy s možným vitálním ohrožením ženy nebo plodu.

Certifikace Baby-friendly Hospital Initiative (BfHI)

V České republice získalo certifikát tzv. Baby-friendly Hospital (BfHI) 63 z 87 porodnic. Je však důležité poznamenat, že tyto nemocnice získaly certifikát podle staré metodiky. Podle nové metodiky BfHI 2018 už tento certifikát není platný. Podle aktuální verze programu BfHI je minimální požadavek 80 % výlučně kojených dětí, zatímco podle předchozí metodiky to bylo 75 % výlučně kojících žen. Tyto indikátory se v ČR aktuálně nesbírají.

Vliv způsobu porodu na kojení

Způsob porodu má vliv na počáteční úspěšnost kojení:

• čtyři z pěti (79 %) spontánně vaginálně narozených dětí byly při odchodu z porodnice plně kojeny,

• u operativních vaginálních porodů (VEX, kleště) to bylo 69 %,

• u akutního císařského řezu 61 % a u plánovaného císařského řezu 66 %.

To naznačuje, že přirozený porod může usnadnit zahájení kojení.

Kojení předčasně narozených dětí

Předčasně narozené děti (do 36. týdne včetně) jsou častěji krmeny umělou výživou. Zatímco u dětí narozených v termínu (37. týden a více) je plně kojeno 76 % a 4 % dostávají umělou výživu, u předčasně narozených dětí je plně kojeno pouze 48 % a umělou výživu dostává 15 %. To znamená, že jedno ze dvou předčasně narozených dětí bylo při odchodu z porodnice plně kojeno.

Podrobnější data ukazují, že čím dříve se dítě narodí, tím nižší je podíl plně kojených dětí:

• do 27. týdne: 21,5 % plně kojených,

• 28.–31. týden: 40,1 % plně kojených,

• 32.–36. týden: 50,5 % plně kojených,

• 37.–39. týden: 74,2 % plně kojených,

• nad 40. týden včetně: 78,7 % plně kojených.

Tato data zdůrazňují potřebu intenzivní podpory kojení u předčasně narozených dětí, aby se maximalizovaly přínosy mateřského mléka pro jejich zdraví a vývoj.

Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (zdroj: NZIP)