Tereza seděla doma v obýváku, když si všimla, že její osmiletý syn Martin dělá něco neobvyklého. "Syn seděl na sedačce a prohmatával si šourek. Ptám se, co se děje, a on: 'Maminko, kontroluju ty kuličky, víš, jak jsi říkala, varlata, nechci mít rakovinu. Kontrola je důležitá,'" popisuje Tereza.

Vhodně využila situaci k malému opakování – vysvětlila synovi, že samotná kontrola rakovinu nezpůsobí ani jí nezabrání, ale že je důležité tělo znát a pravidelně sledovat, jestli se něco nemění. Včasná diagnostika totiž zvyšuje šance na úspěšnou léčbu. "Mě potěšilo, že mu z naší edukace v hlavě něco zůstalo," dodává.

Historka je milá a možná i trochu úsměvná, ale otevírá téma, o kterém se v rodinách běžně nemluví: prevenci rakoviny varlat a to, jak brzy a jak přirozeně by o ní děti měly slyšet.

Nejčastější nádorové onemocnění u mladých mužů

Rakovina varlat se sice týká poměrně úzké skupiny, ale o to víc by o ní měli mladí muži vědět – je totiž nejčastějším nádorovým onemocněním u kluků a mužů ve věku 15 až 40 let. Zní to znepokojivě, ale je třeba dodat i dobrou zprávu: naprostá většina těchto nádorů má velmi dobrou prognózu a při včasném záchytu se úspěšně vyléčí více než 95 % případů.

V Česku si tuto diagnózu každoročně vyslechne přibližně 500 mladých pacientů, ročně na ni zemře kolem 34 až 35 mužů, což jen potvrzuje, jak zásadní roli hraje včasnost. A právě tady začíná role rodičů.

Kdy a jak s dětmi o tématu mluvit

“Nejlepší čas na seznámení s pravidelným samovyšetřováním období puberty – tedy zhruba věk, kdy by si kluci měli sami začít pravidelně, ideálně 1x měsíčně, kontrolovat varlata. Do 19 let věku se o pravidelné prohlídky chlapců stará pediatr, poté přebírá roli praktický lékař,” vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se prevenci a osvětě nejen o rakovině varlat, věnuje dlouhodobě.

Martinovi je osm, toho teprve puberta čeká, ale jeho příběh poukazuje na zásadní poučení - děti si z rozhovorů o těle pamatují víc, než si rodiče často myslí. A čím přirozeněji se o tématu doma mluví už od útlého věku, tím snáz si ho pak v pubertě osvojí jako samozřejmou součást péče o sebe.

Tři věci, které podle MUDr. Šédové pomáhají

• Jít příkladem – děti zrcadlí chování dospělých, takže když rodič sám dbá o své tělo, dítě to vnímá jako normu.
• Budovat důvěru – mluvit s dítětem otevřeně, na přiměřené úrovni a bez studu, aby samo přišlo, když si všimne něčeho neobvyklého.
• Nedělat z toho tabu – čím méně je téma opředené rozpaky, tím přirozeněji ho dítě přijme.

Čeho si všímat – a co naopak není důvod k obavám

Základem prevence u dospívajících i dospělých je znát své tělo. Mezi varovné příznaky patří především bulka nebo nebolestivé zvětšení varlete, změna jeho tvaru či velikosti, zarudnutí kůže nebo prudká bolest a otok.

Naopak jsou mylná tvrzení, že by rakovinu varlat způsobovaly těsné kalhoty, notebook na klíně, mobil v kapse, sauna nebo dřívější úraz v rozkroku – tyto mýty sice kolují, ale s realitou nemají nic společného.

Autor: Loono, z. s.

Loono je týmem mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kteří věří, že by se pacienti neměli pouze léčit, ale vést k prevenci nejrůznějších onemocnění. V minulosti odstartovalo kampaň za prevenci onkologických (#prsakoule) a kardiovaskulárních onemocnění (#zijessrdcem) i reprodukčního (#doledobry) a duševního zdraví (#dobrenitro) a spustilo mobilní aplikaci Preventivka. Během 11 let své existence Loono zrealizovalo více než 3 900 workshopů, na kterých vyškolilo přes 155 tisíc lidí. Veškeré další informace najdete na webových stránkách www.loono.cz a sociálních sítích @Loonocz.