Léto přeje pohybu, ale také úrazům

Pěší turistika, cyklistika, vodáctví, běh, in-line bruslení, rekreační fotbal, nohejbal nebo plážový volejbal patří mezi oblíbené letní aktivity. Prázdniny a dovolené navíc často přimějí k pohybu i ty, kteří většinu roku tráví spíše vsedě.

Podle odborníků právě u rekreačních sportovců vzniká řada zranění kvůli přeceňování sil a nedbalosti. „Prázdniny jsou dobou, kdy se k pohybu přiměje téměř každý. Ovšem právě u rekreačních sportovců, kteří zbytek roku převážně prosedí, bývá riziko zranění největší. Někdy jde o špatnou náhodu, ovšem nadpoloviční většina úrazů vzniká z nedbalosti a přeceňování svých sil,“ upozorňuje fyzioterapeutka Iva Bílková.

Mezi typická letní zranění patří výrony kotníků, zlomeniny zápěstí, klíční kosti nebo vřetenní kosti, poškození kolenních a ramenních kloubů, úrazy hlavy a páteře při skocích do neznámé vody i komplikované zlomeniny u dětí na trampolínách.

1. Únava není slabost. Je to varování

Jednou z častých chyb je přehlížení únavy. Když je tělo vyčerpané, zhoršuje se koordinace pohybu a roste riziko špatného došlapu, pádu nebo přetížení kloubů. Typickým příkladem jsou celodenní výlety, kdy se turisté na konci trasy cítí unavení, ale přesto pokračují stejným tempem. Právě tehdy může dojít k vyvrtnutí kotníku nebo podvrtnutí kolene.

„Pokud se během pohybu nebo následující den člověk necítí dobře, měl by dopřát tělu větší odpočinek. Po náročném výletu uvolní namožené svaly sauna, vířivka, masáž nebo i použití různých prohřívacích nebo ochlazujících mastí,“ uvádí Iva Bílková.

Při delších výletech mohou pomoci trekingové nebo nordic walking hole. Zlepšují stabilitu, ulevují kolenům při sestupu a mohou být užitečné zejména pro starší osoby, lidi s horší rovnováhou nebo vyšší tělesnou hmotností.

2. Alkohol a hecování k rizikovým výkonům

Letní sportování se často pojí s posezením u vody, na zahrádce nebo s přáteli. Alkohol ale zhoršuje odhad vlastních schopností a snižuje zábrany. Rizikové to může být zejména při skocích do vody, jízdě na kole, bruslích nebo při kontaktních sportech.

„Častým viníkem letních zranění je alkohol a hecování kamarádů, například při skocích do neznámé vody nebo z velké výšky. V takových chvílích bývá přecenění vlastních sil fatální,“ popisuje Iva Bílková.

Při skocích po hlavě hrozí poranění lebečních kostí, krční páteře nebo kompresní zlomeniny obratlů. Netrénovaní lidé by měli skákat po nohách a maximálně z výšky tří metrů. Vždy je důležité vědět, že je místo doskoku čisté, bez naplavenin a s hloubkou alespoň dva metry.

3. Trampolína není bez rizika

Trampolíny patří v posledních letech mezi oblíbenou zábavu dětí - na zahradách, ve veřejných prostorách i na společenských akcích. Při nesprávném používání ale mohou být zdrojem vážných úrazů.

Největší riziko vzniká ve chvíli, kdy na trampolíně skáče více dětí najednou. Děti do sebe narážejí, zkoušejí salta bez nácviku a při nekontrolovaném dopadu může dojít ke zlomeninám rukou, nohou nebo poranění krční páteře.

Odborníci doporučují, aby dítě skákalo na trampolíně ideálně samo. Důležitá je také dostatečná koordinace pohybu. Pokud dítě nezvládá skákat po jedné noze nebo působí nemotorně při běhu či lezení na prolézačkách, nemusí být na trampolínu ještě připravené.

4. Helma a ochranné pomůcky nejsou zbytečnost

Úrazy cyklistů patří v létě k těm nejčastějším. Při pádu hrozí zlomenina klíční kosti, zápěstí, poranění ramenního kloubu, odřeniny či úrazy hlavy. Přesto řada dospělých stále vyráží na kolo bez helmy.

Helma je ze zákona povinná pro děti a dospívající do 18 let, odborníci ji však doporučují všem cyklistům bez ohledu na věk. Podobně obezřetní by měli být také lidé na elektrokoloběžkách, u kterých počet zranění podle odborníků roste.

Při delší jízdě na kole se také vyplatí myslet na protažení. Při zastávkách pomůže zakroužit kotníky, rameny a pažemi, protáhnout zadní strany stehen a uvolnit ruce. Dlouhé křečovité držení řídítek pak může přetěžovat šlachy i nervy.

5. Bez zahřátí a protažení tělo trpí

Další častou chybou je sportování bez přípravy. Svaly je potřeba před výkonem zahřát a po skončení aktivity opět uvolnit. „Na začátku se musí sval prohřát, protáhnout, aby při zátěži nedošlo k mikrotrhlinám ve svalu a šlaše. Po sportování se uvolněním svalů zvýší odvod odpadních látek, aby mohl sval rychleji zregenerovat,“ vysvětluje Iva Bílková.

Před sportem může pomoci rychlá chůze, krátké skákání na místě nebo mírný poklus. Po výkonu je vhodné spíše klidnější statické protažení s delší výdrží v jednotlivých polohách.

6. V horku nepodceňujte pitný režim

Vysoké teploty a fyzická námaha zvyšují riziko přehřátí. Pokud tělu chybí tekutiny, klesá energie a zhoršuje se koordinace pohybu. To může vést nejen k vyčerpání, ale také ke zbytečným pádům a úrazům.

Dospělý člověk by měl běžně přijmout přibližně dva až dva a půl litru tekutin denně, a to v jídle i pití. V horkých dnech a při zvýšené námaze může být potřeba tekutin výrazně vyšší.

V tropických dnech je vhodné snížit sportovní výkony nebo je přesunout do ranních či večerních hodin. Důležitý je také příjem minerálů, zejména sodíku, draslíku a vápníku.

„Pokud člověk cítí slabost, závrať, nevolnost nebo horečku, měl by okamžitě zastavit, doplnit tekutiny a pokusit se tělo ochladit proudem vzduchu nebo studenými obklady,“ říká Iva Bílková.

Letní sport má být radost, ne cesta na pohotovost

Pohyb venku k létu patří. Právě proto se ale vyplatí myslet na jednoduchá pravidla, jež mohou zabránit zbytečným úrazům - nepřeceňovat síly, dopřát tělu odpočinek, používat ochranné pomůcky, protahovat se a hlídat pitný režim. Díky tomu si lze letní sporty užít bezpečněji a s menším rizikem nepříjemných následků.

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Pearmedia/TZ, FYZIOklinika)