Alarmující stav dětí a mladistvých

Nejkritičtější situace je u dětí a dorostu. Data docenta Michala Goetze potvrzují, že nejde o paniku, ale o drsnou realitu:

• Sebepoškozování: Zkušenost s ním má téměř 1/3 dívek a více než 1/10 chlapců ve věku 11–20 let. Linka bezpečí hlásí od roku 2016 3x více takových případů.

• Sebevraždy: Jsou druhou až třetí nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí (15–24 let). V roce 2023 zemřelo vlastní rukou 48 dětí a mladistvých do 19 let, což je nejvíce za posledních 10 let.

• Změna pohlaví: Obrovský nárůst zaznamenala genderová dysforie. V roce 2010 žádalo o úřední změnu pohlaví (skupina 15–19 let) 44 osob, v roce 2022 to bylo už 661 osob (nárůst o více než 1000 %).

Tři fáze, jak vzniká problém

Podle docenta Goetze můžeme vývoj potíží rozdělit do tří etap:

• Sociální zranitelnost: Tradiční vztahy nahradily technologie, chybí trénink odolnosti.

• Snížená schopnost zvládat zátěž: Projevuje se úzkostí, depresí nebo izolací. V této fázi se nachází až 30 % dospívajících (tedy 4–6 žáků v každé třídě).

• Duševní nemoc: Stav vyžadující lékařskou péči.

Jak pomoci

• V první fázi je klíčová rodina, sport a reálné vztahy "tváří v tvář".

• Ve druhé fázi by měli pomoci školní psychologové a krizové linky.

Proč ztrácíme odolnost?

Profesor Jiří Horáček (NUDZ) upozorňuje, že digitální svět narušuje naše přirozené mezilidské vztahy. Odolnost společnosti navíc srážejí systémové problémy, na které poukazuje docentka Alice Koubová:

• majetkové nerovnosti v české společnosti (1 % nejmajetnějších Čechů vlastní 36 % veškerého bohatství ČR),

• rozevírající se nůžky ve vývoji chudších a bohatších regionů,

• vysoká relativní chudoba v ČR (přes 21 % českých domácností),

• systémové překážky pro obnovu sociálních vazeb (bariéry bránící zadluženým lidem se oddlužit, chybějící podmínky pro začleňování lidí vracejících se z výkonu trestu, trestající kultura vůči dětem s projevy agresivity vycházející z nadměrného stresu, či sociální stigmatizace a podobně), 

• chybějící společenský narativ a pozitivní vzory mezi elitami (tuto absenci pociťuje 85 % občanů).

• nízký status pečujících profesí, kulturních profesí, spolkových a komunitních aktivit a dalších činností podporujících vzájemné soužití ve fyzických vztazích face-to-face.

Tyto tendence pak mají zásadní vliv na aktuální situaci v oblasti duševního zdraví.

Smutek není nemoc: Pozor na "nálepkování"

Odborníci profesor Jan Vevera a doktor Vojtěch Pišl varují před přílišnou psychiatrizací běžného života. Dnes máme tendenci i obyčejnou lítost nebo strach hned označit za diagnózu.

Potvrdil to zajímavý experiment, kdy byl 47 čerstvě atestovaným psychiatrům předložena kazuistika inspirovaná románem Dobrodružstv Toma Sawyera. Téměř všichni mu přisoudili diagnózu, 2/3 by mu nasadily léky a 1/5 by ho okamžitě hospitalizovala.

Nefarmakologická intervence  

Data ukazují, že u nás chybí jiná než léková pomoc

• Méně než 10 % dětí dostane před nasazením léků možnost psychoterapie nebo jiný způsob nefarmakologické intervence.

• Důsledkem je nadužívání diagnóz a léků tam, kde by mohla stačit jiná podpora.

Závěr

Podle profesora Tomáše Kašpárka psychiatrie na tuto krizi sama nestačí. Česko musí vybudovat systém služeb, které podpoří odolnost lidí dříve, než se z běžných životních potíží stane diagnóza.

Zdroj: Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně /  TZ ze dne 14.1.2026