1. Mýtus: Člověk si na nedostatek spánku zvykne.

Pravda

I když máte pocit, že po pěti hodinách spánku fungujete normálně, vaše tělo i mozek trpí. Dochází k poklesu kognitivních funkcí a zhoršení reakcí, které si už ani neuvědomujete, protože únava se stala vaším „normálem“.

Studie dokazují, že zatímco subjektivní pocit únavy může otupět, objektivní měření (reakční čas, pozornost) vykazují trvalý pokles. (Zdroj: Sleep Health Journal).

2. Mýtus: Stačí se dospat o víkendu.

Pravda

„Dospávání“ o víkendu nevykompenzuje spánkový deficit z pracovního týdne. Naopak to vede k rozhození cirkadiánního rytmu (tzv. sociální jet lag), takže v neděli večer nebudete moci usnout a pondělí bude ještě náročnější.

3. Mýtus: Starší lidé potřebují méně spánku.

Pravda

Potřeba spánku u seniorů zůstává podobná jako u dospělých (7–9 hodin). Problémem je, že spánek ve stáří bývá lehčí a fragmentovanější, což vede k mylnému dojmu, že tělo už tolik odpočinku nepotřebuje.

4. Mýtus: Sklenička alkoholu před spaním pomáhá.

Pravda

Alkohol sice může urychlit usnutí, ale drasticky zhoršuje kvalitu spánku. Potlačuje klíčovou REM fázi a způsobuje častější buzení v druhé polovině noci. Výsledkem je pocit vyčerpání po probuzení.

5. Mýtus: Pokud nemůžete usnout, měli byste v posteli zůstat a snažit se.

Pravda

Pokud neusnete do 20 minut, vstaňte. Mozek by si neměl spojovat postel s pocitem frustrace a bdělosti. Jděte do jiné místnosti, dělejte něco monotónního při tlumeném světle a vraťte se, až se budete cítit ospalí.

6. Mýtus: Sledování televize nebo mobilu vás „uspí“.

Pravda

Modré světlo z obrazovek blokuje produkci melatoninu (spánkového hormonu). Mozek dostává signál, že je den, a oddaluje přirozený proces usínání.

7. Mýtus: Počítání oveček skutečně funguje.

Pravda

Pro mnohé lidi je tato aktivita příliš mentálně náročná nebo nudná natolik, že vyvolává úzkost z toho, že stále nespí. Lepší jsou relaxační techniky, klidná hudba nebo vizualizace příjemného prostředí.

8. Mýtus: Chrápání je sice otravné, ale v zásadě neškodné.

Pravda

Silné a nepravidelné chrápání může být příznakem spánkové apnoe – stavu, kdy dochází k zástavám dechu. To zvyšuje riziko vysokého tlaku a infarktu a vyžaduje vyšetření ve spánkové laboratoři.

9 Mýtus: Cvičení těsně před spaním vás unaví a lépe usnete.

Pravda

Intenzivní pohyb zvyšuje tělesnou teplotu a hladinu kortizolu (stresového hormonu), což usnutí naopak brání. Cvičit byste měli nejpozději 3 hodiny před ulehčením.

10. Mýtus: Mozek během spánku „vypne“.

Pravda

Mozek je během spánku velmi aktivní. Třídí vzpomínky, čistí se od toxických látek a regeneruje nervové spoje. Spánek je pro mozek obdobím „velkého úklidu“, nikoliv nečinnosti.

Rychlá fakta o spánku: Co byste měli vědět?

Pravidlo 30 %

Tolik lidí celosvětově trpí příznaky nespavosti. Pokud nespavost trvá dlouho, stává se z ní chronický stav (insomnie), který vyžaduje pomoc odborníka.

Stavební kámen odolnosti

Spánek není jen pasivní odpočinek, ale aktivní proces, který nás chrání před rozvojem depresí, úzkostí a kardiovaskulárních chorob.

Kolik hodin je akorát?

• Děti (školní věk): 9–12 hodin

• Dospívající: 8–10 hodin

• Dospělí: 7–9 hodin

Pozor na „sociální jet lag“

U dospívajících vzniká nebezpečný nesoulad mezi jejich přirozeným rytmem a časným vstáváním do školy. To vede k vyšší impulzivitě a horšímu učení.

REM fáze a emoce

Tato fáze spánku (nejvíce jí máme nad ránem) je klíčová pro zpracování našich emocí a psychickou stabilitu. Pokud spánek vědomě zkracujeme, přicházíme právě o tuto cennou péči o naši duši.

Chronické nabuzení

Dlouhodobý tlak na výkon může způsobit, že se tělo „zapomene“ přepnout do klidového režimu. Mozek pak zůstává v pohotovosti, i když chceme spát.

Hlavní nepřátelé

Modré světlo z obrazovek, stres, nepravidelný režim a večerní stimulanty (kofein, alkohol).

Spánek není nečinnost, ale nezbytná regenerace i „úklid“ mozku. Rozpoznání mýtů je prvním krokem k tomu, abychom začali odpočinek brát vážně. Každá malá změna v režimu, jako je omezení modrého světla nebo pravidelnost, se počítá. Pokud problémy se spánkem přetrvávají, neváhejte vyhledat odbornou pomoc.

Zdroje: Národní ústav duševního zdraví, Sleep Health Journal, National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism, Science Magazine / Rochester University