Barvy, které mě konečně vystihují: Moje návštěva barevné typologie
Jsou chvíle, kdy se žena podívá do šatníku a má pocit, že na ni z něj hledí spíš chaos než styl. Ať už máme děti malé, velké, nebo žádné, tenhle pocit známe asi všechny. Barvy zkrátka umí být největší kamarádky… ale i nejzáludnější protivnice.
Zdroj: Kateřina Koštoval
Já sama jsem s barevnou typologií koketovala už na střední škole. Tehdy jsem se nadšeně označila za „zimní typ“ a dál to moc neřešila. Jenže s časem přišlo podezření, že jsem se svým zimním odhadem možná trochu přestřelila. Studené tóny mě někdy zbytečně tvrdily, šedá či stříbrná mi neslušela vůbec a já začala upřednostňovat béžové a zlaté odstíny. Což není úplně zimní repertoár.
A tak jsem hledala odpověď. A našla ji u paní Soni a jejího projektu Paleta krásy, který sídlí v centru Prahy. Na Instagramu mě zaujalo, jak profesionálně o barvách mluví, a zároveň mě nadchlo, že tohle všechno zvládá jako maminka tří malých dětí. To je kombinace hodná obdivu. Řekla jsem si: Tak za touhle ženou půjdu na návštěvu.
Hrdinský výkon – jet MHD nenalíčená
Instrukce byla jasná – přijít bez make-upu. Řeknu vám, že to je disciplína, kterou bych normálně dobrovolně neabsolvovala. Ale věděla jsem, že tady na tom záleží. Barvy nelze zkoumat přes vrstvu make-upu.
A tak jsem dorazila – statečně nenalíčená. Hned na začátku jsme schovaly moje barvené vlasy do bílé čepičky, aby nerušily celkový obrázek. Překvapivě jsem si v ní připadala skoro jako v práci, při kontrole výroby kosmetiky, kde to ale nosíme kvůli hygienickým předpisům.
Barevné odhalení
Pak přišlo to kouzlo, kvůli kterému jsem přišla. Soňa mi začala k obličeji přikládat šátky v různých odstínech a já sledovala, jak se s každou barvou mění můj celkový dojem.
Někdy jsem vypadala svěže, jindy unaveně, a u některých teplých tónů se mi dokonce objevil jemně nazelenalý stín pod nosem. Inu, šátky občas odhalí víc, než bychom chtěly vědět.
Brzy bylo jasné, že stříbrná není pro mě, ale ani příliš žluté zlato ne. Zato matnější, tlumenější odstíny vypadaly překvapivě dobře – což nás přivedlo k variantě tmavé zimy nebo tmavého podzimu.

Verdikt, který mi konečně dává smysl
Po důkladném porovnávání jsme došly k tomu, že jsem tmavá zima. Ale taková, která stojí už jen krůček od tmavého podzimu.
A najednou mi všechno sedělo – proč některé zimní barvy působí tvrdě, zatímco jiné mě rozsvítí, i proč mám slabost pro určité tlumené odstíny, které jsou pro podzim typické.
Rtěnka, která mě pobavila i nadchla
Když mi Soňa vybrala rtěnku přesně v odstínu mé palety, pochopila jsem, jak moc může barva rtů změnit celkový výraz. Musím přiznat, že byla velmi výrazná a velmi dobře ladila s těmi správnými šátky.
Povídaly jsme si i o jejím snu jednou vytvořit vlastní dekorativní kosmetiku podle barevných typů. A já musím říct, že jí v tom velmi fandím a možná budu moci být profesionálně nápomocna. Na trhu nic takového není a její cit pro barvy je naprosto jedinečný.
Místnost, kde by chtěla být každá žena aspoň chvilku sama
Celá poradna je krásně zařízený barevný svět – ramínka s oblečením podle 4 typů, malý bazárek s tričky a halenkami, doplňky od lokálních tvůrkyň i krásné taštičky a bižuterie. Všechno působí útulně, promyšleně a hlavně žensky.
A pak příčesky! Byly tam v tolika odstínech, že jsem samozřejmě musela vyzkoušet studenou šedou. Čistě z vědecké zvědavosti, abych věděla, jak jednou budu vypadat, až přirozeně zešedivím. Výsledek byl překvapivě fajn. Fotku si ale nechám jen pro sebe — ne všechno musí skončit online.

Domů jsem si odnesla víc než jen kartičku
Na konci jsem dostala brožurku s výsledkem, přehledem barev a malou kartičku, kterou si můžu dát do peněženky jako tahák na nákupy. Ale hlavně jsem odcházela s pocitem, že mám konečně jasno.
Barvy nejsou jen odstíny na látce. Jsou to emoce, sebevyjádření, energie. A když najdete ty svoje, je to jako najít kompas, který jste ani nevěděly, že postrádáte.
Paní Soňa na mě udělala obrovský dojem — nejen svým talentem, ale i tím, jak skloubila mateřství, podnikání a péči o ženy. Její práce není jen o barvách, ale o tom, jak se ženy cítí. A to je podle mě něco, co si zaslouží obdiv.
Pokud toužíte po malé či velké změně, nebo po tom najít konečně svůj styl, doporučuji se nad typologií barev zamyslet. Možná tam objevíte nejen své barvy, ale i kousek sebe, na který jste dlouho nemyslely.
Autorka: Kateřina Koštoval