Společné vzdělávání potřebuje konkrétní řešení

Společné vzdělávání neboli inkluze má podle autorů stanoviska slabá místa, na která opakovaně upozorňují také učitelé. Organizace SOFA, Spoluškola a EDUin proto neodmítají změny jako takové. Zdůrazňují však, že mají řešit konkrétní problémy a vycházet z potřeb dětí i škol.

Ve stanovisku zveřejněném 19. října 2026 rozdělily návrhy menších vládních stran do tří skupin: na realizovatelné za určitých podmínek, nerealizovatelné a takové, které by zhoršily podmínky vzdělávání dětí.

Největší výhrady mají k návrhům, podle nichž by ředitelé škol mohli odmítat děti s podpůrnými opatřeními.

Odmítnutí školou by zasáhlo děti i jejich rodiče

Kritizované návrhy se týkají možnosti odmítnout děti se čtvrtým a pátým stupněm podpůrných opatření a podle celkového složení třídy také děti s prvním až třetím stupněm.

Podle organizací takový postup přináší vážné riziko rozporu s právem na vzdělání a zákazem diskriminace. Upozorňují také, že pro odmítnuté děti nejsou zajištěna místa v jiných školách. Vybudování dalších škol a tříd by podle jejich stanoviska bylo výrazně nákladnější než současné výdaje na inkluzivní vzdělávání.

Předsedkyně Spoluškoly Iva Janská připomíná zkušenosti rodin, s nimiž je organizace v kontaktu. U většiny jejich dětí s vyššími stupni podpůrných opatření podle ní intelektové schopnosti nepředstavují překážku vzdělávání v běžné škole. Odmítnutí by pro ně přesto mohlo znamenat dojíždění do speciální školy vzdálené desítky kilometrů nebo nedobrovolné domácí vzdělávání. Obojí by zatížilo děti i rodiče.

Nižší stupně podpůrných opatření navíc často využívají děti ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo s odlišným mateřským jazykem. Autoři stanoviska proto upozorňují také na riziko nepřímé diskriminace, zejména romských dětí, a posilování segregace ve vzdělávání.

Poradny a příprava odborníků

Mezi realizovatelná opatření organizace řadí například zavedení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden. Za proveditelný považují i převod školských poradenských zařízení pod stát, upozorňují však na jeho náročnost.

Převod více než dvou tisíc zaměstnanců a zajištění jejich činnosti by podle odhadu autorů stanoviska mohly stát až jednu miliardu korun. Doporučují proto spíše systematičtější metodické vedení těchto zařízení ministerstvem školství.

Podporují také navýšení kapacit studia speciální pedagogiky a psychologie. Podle stanoviska již v této oblasti běží vládní program, který je potřeba dále posílit.

Náročné chování vyžaduje spolupráci s rodinou

Podporu škol při práci s dětmi s náročným chováním podle organizací nelze vyřešit pouze změnou školského zákona. Potřebná je spolupráce více resortů, zejména s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a větší využívání sociálních pedagogů, koordinátorů podpory a dalších služeb pro děti i rodiny.

Stanovisko se věnuje také návrhu na dočasné vyloučení žáka ze školní docházky. O takovém opatření lze podle organizací diskutovat pouze v jasně vymezených případech a se zajištěnou podporou dítěte i jeho rodiny po dobu nepřítomnosti ve škole. Ta by měla zahrnovat spolupráci odborníků z různých oblastí.

Autoři zároveň upozorňují na zahraniční výzkumy, podle nichž opakované vylučování zvyšuje riziko předčasného ukončení vzdělávání i násilných incidentů ve škole. Doporučují proto podporovat sociální a emoční rozvoj žáků, zavádět účinné krizové plány a rozšířit dostupnost středisek výchovné péče a mobilních týmů duševního zdraví.

Vyšetření v poradně a peníze na asistenty

Za nerealizovatelný označují organizace návrh, podle něhož by rodiče museli na pokyn ředitele přijít s dítětem k posouzení do pedagogicko-psychologické poradny. Podle stanoviska tato služba vyžaduje informování a písemný souhlas zákonného zástupce a ředitel by pravomoc takové vyšetření nařídit mít neměl.

Výhrady mají také k návrhu na větší volnost ředitelů při nakládání s penězi na asistenty pedagoga. Tyto prostředky jsou podle podkladu vázány na doporučení školského poradenského zařízení. Navrhovaná změna by podle autorů vyžadovala kompletní přepracování financování regionálního školství.

Předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová proto zdůrazňuje potřebu dopracovat pravidla financování asistentů pedagoga, zajistit jejich metodické vedení a dostatek prostředků na podporu škol. Ředitelé potřebují včas vědět, s jakými penězi mohou pro příští školní rok počítat.

Cílem má být dostupná podpora pro děti i školy

SOFA, Spoluškola a EDUin navrhují pokračovat v podrobné odborné diskusi a jednotlivá opatření důkladně připravit pro praxi. Oceňují přitom dosažený koaliční kompromis, který podle stanoviska otevírá cestu k projednání dlouhodobě připravované novely školského zákona.

Jejich společný požadavek je jasný: hledat způsoby, jak dětem zajistit potřebnou podporu a školám odpovídající podmínky. Odmítání dětí školami podle nich přináší další překážky, které dopadnou na celé rodiny.

Zpracovala redakce (zdroj: Spoluškola)