Tiché onemocnění bez varovných signálů

Karcinom prsu se nejčastěji vyvíjí v tkáních mléčné žlázy. V počátečních fázích často probíhá zcela bez příznaků, což činí pravidelná preventivní vyšetření nezbytnými. Nádor může v těle růst delší dobu, aniž by žena pociťovala bolest nebo jiné obtíže.

Organizovaný screening: Mamografie jako základ prevence

Hlavním nástrojem včasného odhalení je mamografický screening.

• Mamografie dokáže zachytit nádory do velikosti 1 cm, které nejsou hmatné, a to i v hloubce prsu.

• Doplňková vyšetření zahrnují sonografii, biopsii nebo magnetickou rezonanci pro zpřesnění diagnózy.

• Umělá inteligence dnes pomáhá lékařům při hodnocení snímků identifikovat podezřelá místa.

„Ženy od 45 let věku mají nárok na mamografické vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění jednou za dva roky,“ připomíná prof. MUDr. Jan Daneš. Odborníci navíc doporučují provádět každý měsíc samovyšetření prsu pro zachycení případných změn mezi kontrolami.

Rizikové faktory a životní styl

Vznik rakoviny prsu ovlivňuje kombinace faktorů:

• Věk, pohlaví a genetické dispozice.

• Obezita, nedostatek pohybu a nezdravé stravování.

• Nadužívání alkoholu a dlouhodobý stres.

• Posun mateřství do vyššího věku či hormonální přípravky po přechodu.

Kampaň, která motivuje k prohlídkám

Národní screeningové centrum realizuje kampaň „Ukaž rakovině záda“, jejímž cílem je motivovat veřejnost k preventivním prohlídkám zahrnujících nejen screening prsu, ale také tlustého střeva, děložního hrdla, prostaty a plic.

„Prevence by měla být přirozenou součástí života. Když k ní přistoupíme včas, můžeme žít déle a kvalitněji,“ uvádí PhDr. Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra. Od spuštění screeningových programů v ČR klesla úmrtnost na rakovinu prsu o 33 %.

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Pepr consulting / TZ ze dne 24.2.2026)