Příznaky a ohrožené skupiny

„Covid tady stále je a lidé by ho neměli podceňovat. Od konce srpna přibývají denně stovky nemocných. Situace se navíc bude s nastupujícím podzimem a chladnějším obdobím, které přeje respiračním onemocněním, dále zhoršovat,“ varuje MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP.

Covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2, který vyvolává těžký akutní respirační syndrom:

• přenáší se kapénkami a aerosolem při kašli, kýchání nebo mluvení a také kontaktem s kontaminovanými povrchy;

• postihuje především dýchací cesty a mezi jeho nejčastější příznaky patří horečka, únava, kašel, dušnost, bolesti svalů či ztráta chuti k jídlu.

„Lidé tak covid často zaměňují s chřipkou, která se projevuje podobně. Průběh covidu ale může být mnohem závažnější. Ohroženi jsou zejména senioři ve věku nad 65 let a lidé s výrazně oslabenou imunitou,“ vysvětluje MUDr. Dlouhý. Mezi rizikové pacienty patří také kardiaci, diabetici a osoby s onkologickým či chronickým onemocněním. „Pokud se u nich objeví příznaky covidu, měli by se co nejdříve nechat otestovat. Zásadní je odhalit infekci včas – a rychle se začít léčit,“ zdůrazňuje předseda SIL.

Včasná léčba a prevence

Na covid existuje účinná terapie v podobě antivirových léků. Rizikovým osobám ji plně hradí zdravotní pojišťovny. „Tato léčba funguje a významně snižuje riziko vážnějšího průběhu nemoci, který může vést k hospitalizaci a v krajním případě i ke smrti. Na covid u nás stále umírá více lidí než na chřipku,“ doplňuje MUDr. Dlouhý.

Včasná léčba antivirotiky může navíc pacienty ochránit i před postcovidovým syndromem, tzv. long covidem. Jedná se o stav, kdy zdravotní potíže přetrvávají déle než 3 měsíce od propuknutí nemoci nebo se objeví nové symptomy. „Může to být například chronická únava, svalová slabost, malátnost, dušnost, bolesti hlavy nebo deprese. Spektrum příznaků long covidu je však mnohem širší,“ popisuje MUDr. Aleš Chrdle, místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

Účinnou ochranu proti covidu přináší očkování, ve kterém Česká republika ve srovnání se státy západní Evropy stále pokulhává. „Nejlépe jsou na tom Velká Británie a skandinávské země. Tam jsou lidé mnohem zodpovědnější a na očkování chodí pravidelně,“ říká MUDr. Dlouhý. Rizikoví pacienti by podle něj měli očkování podstupovat každý rok – nejlépe na začátku podzimu, než covid udeří naplno. Vakcíny jsou dostupné v očkovacích centrech nebo u praktických lékařů.„Na konci září bude k dispozici nová očkovací látka. I stávající vakcíny ale fungují. Ideální je nechat se naočkovat zároveň proti chřipce,“ říká předseda SIL.

Očkování má smysl také u lidí, kteří jsou v častém kontaktu s ostatními. „Jedná se například o pracovníky v obchodech, školství nebo ve zdravotnictví. Riziko nákazy koronavirovou infekcí je u nich vyšší. Očkování proto v těchto skupinách osob doporučujeme také mladým a zdravým lidem,“ uzavírá MUDr. Chrdle.

O Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP

Společnost infekčního lékařství ČLS JEP soustřeďuje lékaře, kteří pracují v oboru infekčních nemocí nebo mají zájem o tento obor. Je součástí České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) jakožto zastřešující organizace. Působí jako nejvyšší odborná autorita v oboru infekčního lékařství. Více informací o společnosti a aktuální informace a doporučení jsou k dispozici na www.infektologie.cz.

Zdroj: MaVe PR