Index tělesné hmotnosti (BMI)
Index tělesné hmotnosti (BMI) je orientačním měřítkem přiměřenosti vztahu tělesné hmotnosti a výšky. Vypočítá se vydělením tělesné hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech. Samotný BMI má však jen omezený význam, protože nevypovídá nic o tělesné stavbě člověka. Například sportovci s výrazně vyvinutým svalstvem mívají často vyšší než „normální“ BMI, přestože nemají nadváhu. Odchylky od „normální“ hodnoty BMI mívají i velmi vysocí nebo naopak velmi malí lidé.
Zdroj: nzip.cz
Jak se vypočítá index tělesné hmotnosti (BMI)?
index tělesné hmotnosti (kg/m2) = tělesná hmotnost v kg / (výška v m)2
Například u člověka s výškou 170 cm a hmotností 70 kg se BMI vypočítá následovně:
BMI = 70 kg / (1,7 m × 1,7 m) = 24,2 kg/m2
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) lze BMI u osob starších 20 let interpretovat následovně:
- 18,5 až 24,9 kg/m2 – normální váha,
- BMI nižší než 18,5 kg/m2 – podváha,
- BMI 25 kg/m2 a vyšší – nadváha,
- BMI 30 kg/m2 a vyšší – obezita.
Na internetu lze najít nejen celou řadu BMI kalkulaček pro dospělé (například na webu České onkologické společnosti, ale také speciální BMI kalkulačky pro děti (třeba na webu amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí). U dětí totiž není možné interpretovat BMI jednoduše podle hodnoty: musí se vzít v úvahu rozložení hodnot BMI v dětské populaci, k čemuž slouží tzv. percentilové grafy.
Proč má BMI jen nízkou výpovědní hodnotu?
Samotný BMI není možné chápat jako univerzální ukazatel, neboť nevypovídá nic o tělesném složení (především kolik procent z tělesné hmotnosti tvoří tuky). Například aktivní sportovec, který má BMI 26 a vysoký podíl (těžké) svalové hmoty, rozhodně nemůže být považován za člověka s nadváhou, ačkoli podle WHO (viz výše) do této kategorie spadá. Hodnota BMI je rovněž zavádějící u velmi vysokých nebo naopak velmi malých lidí. BMI se kromě toho přirozeně zvyšuje s věkem.
Autor: gesundheit.gv.at (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
