Když krása voní po kokosu a kurkumě

Srí Lanka je ostrov, kde se čistota, jednoduchost a příroda prolínají v každodenním životě. Hned na začátku jsem zamířila do malé ájurvédské lékárny. Na policích byly oleje, bylinky, koření v obyčejných plastových kelímcích, i ručně psané štítky. Nic luxusního. Ale paradoxně právě tahle obyčejnost působila krásně.

Místní ženy používají hlavně to, co kolem nich roste. Kokosový olej je jejich „beauty must-have“ – večerní zábal na vlasy, péče o pleť, masážní olej, a klidně i součást večeře. A když jsem viděla jejich neuvěřitelně husté a lesklé vlasy, pochopila jsem, že všechno má svůj důvod.

Kurkuma je další poklad. Míchají ji s medem nebo rýžovou moukou, nanášejí na pleť a berou jako něco samozřejmého. Ne módní trend, ale rodinnou tradici. A já jsem si uvědomila, že krása nemusí být komplikovaná – někdy stačí to, co máme doslova na dosah ruky.

Buddhismus, který ženy zpomaluje
(a možná to zní jako sen každé mámy)

Srí Lanka je převážně buddhistická země. A já na každém kroku cítila zvláštní jemnost a klid. Ne ve smyslu, že by se nikdo nestresoval – i tady lidé pracují, starají se o rodinu, potýkají se s nároky života. Ale mají svůj způsob, jak se vracet sami k sobě.

Ženy často vůbec nepijí alkohol. Ne proto, že by nemohly, ale protože věří, že alkohol škodí zdraví i mysli. Místo toho večer volí krátkou modlitbu nebo chvíli ticha. A dvakrát denně se zastaví. Chvíle klidu, dech, návrat ke svému středu. Znělo mi to jako rituál, který by si potřebovala dopřát každá máma – aspoň na pár minut denně.

Možná právě proto, i přes těžší životní podmínky, působí místní ženy vyrovnaněji než ty, které běží celý den od úkolu k úkolu.

Děti a Montessori? Tohle mě překvapilo nejvíc

Jako máma jsem si všímala i toho, jak tu lidé přistupují k dětem. A byla jsem překvapená, kolik Montessori školek tu mají. Některé jsou soukromé, některé dokonce státní. Princip je podobný jako u nás: nezávislost, respekt k dítěti, práce s reálnými předměty, rytmus dne.
V zemi, která působí tak „tradičně“, jsem to nečekala – nicméně britský vliv je tu cítit na mnoha místech a rodiče si tento styl vzdělávání oblíbili právě proto, že podporuje klid, koncentraci a samostatnost.

Co mě ještě zaujalo je, jak přirozeně se zde pečuje o miminka. Hodně se nosí v šátcích, maminky používají bylinné oleje na masáže novorozenců a věří doteku víc než technologiím. Přírodní medicína je součástí života od prvních dní dítěte.

A pak přišla ta největší zvláštnost: na Srí Lance nic důležitého nerozhodují bez astrologa.

Horoskopy rozhodují o všem. Ano – i o jménu dítěte

Možná to zní jako z jiného světa, ale tady je to naprostá samozřejmost. Když se narodí dítě, rodiče navštíví astrologa, který podle přesného času narození doporučí písmena, jména a dokonce i to, kdy je vhodné miminku ostříhat poprvé vlásky nebo kdy zahájit školní docházku.

A překvapivě – nikdo to nezpochybňuje. Berou to jako přirozenou součást života.

Přemýšlela jsem, že my řešíme jména měsíce dopředu, procházíme seznamy, vybíráme podle pocitu nebo trendů… a tady se všechno nechává na někom, kdo sleduje hvězdy. Je to jiné, ale vlastně krásně symbolické.

Stíny v ráji: černá magie a závist

Abych ale neidealizovala – i tady jsem narazila na temnější stránky. V některých vesnicích lidé věří na černou magii. Pokud někomu závidíte, můžete mu „poslat“ smůlu. Někteří to berou vážně, jiní s úsměvem, ale je to součást kultury. Běžně věší na své domy, auta, ale i firmy ochranné dýně, limetky, paprtičky či amulety.

Bylo zvláštní vidět vedle sebe meditující buddhisty a víru v kletby. Ale pak mi došlo, že světlo a stín existují všude. Dokonalé místo není nikde.

Moje ájurvédská masáž: zážitek, na který nezapomenu

Nejsilnější osobní zážitek celé cesty byla ájurvédská masáž. Upřímně – vůbec jsem netušila, co mě čeká.

Začala tím, že mi masérka pomalu lila teplý olej na hlavu. Připadala jsem si, jako by mi někdo vypínal svět kolem a zapínal svět ve mně. Masáž hlavy byla jemná, ale hluboká, celotělová masáž zase úplně jiná než evropské verze – mnohem pomalejší, vědomější.

A pak přišel doktor s dutým dřívkem. Akupresurní tlak od hlavy po paty, včetně dlaní a chodidel, byl místy až bolestivý. Ale měla jsem pocit, jako by ze mě odcházelo napětí, které jsem si nesla měsíce.

Na závěr mě zavedli do malé parní kabinky, kde se bylinky a oleje pomalu vstřebávaly do kůže. A já tam seděla, obklopená teplem, a cítila jsem, jak se ve mně něco uvolnilo. Když jsem vyšla ven, připadala jsem si lehčí. Jako znovuzrozená.

Co jsem si odvezla domů

Srí Lanka mě naučila, že krása nemusí být složitá ani drahá. Někdy je to jen kokosový olej, teplá pára, dotek, pár minut ticha nebo chvíle, kdy jsme konečně samy se sebou. A že vnější krása často začíná v našem vnitřním klidu.

A taky jsem si uvědomila něco pracovního. Jako manažerka firmy, která vytváří kosmetiku, doplňky stravy a vůně na míru různým značkám, pořád hledám inspiraci, co může lidem opravdu sloužit. A právě tahle cesta mi připomněla, že síla často není v dokonalých obalech nebo složitých formulích, ale v přírodě, jednoduchosti a opravdovosti. Chci svým klientům pomáhat tvořit produkty, které budou šetrné, smysluplné a něčím výjimečné – tak jako malé rituály žen, které jsem potkala na Srí Lance.

A protože tohle byla moje první vědomá „cesta za krásou“, rozhodně nebude poslední. Každá země má své vlastní malé tajemství – a já je chci hledat dál.

Autorka: Kateřina Koštoval