Základy paliativy – míru informací si můžete určit
V okamžiku, kdy je vyslovena diagnóza, musí pacient udělat celou řadu rozhodnutí. A uvědomit si, kolik informací o svém stavu chce vědět, je jedním z nich. Někdo chce vědět úplně všechno – od poslední laboratorní hodnoty, detailní rozbor léčby, vedlejších účinků, časového horizontu vývoje nemoci. Ale někdo naopak nechce vědět téměř nic. Ani jedno není špatně, každý to má prostě jinak.
Zdroj: Domestici.cz
Lékaři informují, pacienti korigují
Lékaři mají povinnost informovat nemocné o všem. Ale na druhou stranu by to měl být pacient, kdo rozhodne, kolik toho potřebuje znát. Role paliatra je potom ujistit se, že nemocný informacím skutečně rozumí a chápe, co se s ním děje. Lékaři často komunikují pomocí odborného jazyka, jemuž lidé mimo obor nemusí rozumět. Pro ně je ale naprosto přirozený.
Psychická pohoda pacienta na prvním místě
Míra informací bývá pro psychickou pohodu pacienta zásadní. Někoho stresuje přemíra zpráv, někoho zase jejich nedostatek. Proto je dobré se s lékařem na penzu informací domluvit. Ne vždy toto téma nastolí lékař, proto musí někdy iniciativu přebrat pacient. A na základě tohoto rozhovoru promyslet a nastolit i cíl péče. Tedy vyzkoušet všechno, zda i připojit na přístroje, nebo naopak se přístrojům vyhnout...
Během rozhovoru s lékařem je dobré cíleně uvést následující skutečnosti:
- chci dostávat všechny informace, sdělujte mi všechny nové skutečnosti, včetně i takových informací, které nebudou příznivé.
- chci dostávat všechny informace, nicméně, pokud se v průběhu času ukáže, že nastavená léčba nevede k dosažení léčebného cíle, tyto nepříznivé zprávy mi nesdělujte
- chci být informován/a o všem, ale nechci, aby tyto informace dostávala moje rodina, chci jim to říci sám.
- teď jsem byl informován/a, ale pokud budou nějaké další důležité zprávy, chci, abyste je sdělili mé dceři/ synovi/ manželovi, ale já je nechci slyšet, sebraly by mi naději, kterou teď mám a která mi dodává sílu.
Shrnuto, pacient má právo být aktivním hybatelem léčby. Pokud nechce, nemusí být jen pasivním příjemcem informací, ale má možnost ovlivnit, kolik informací chce vědět, kdo a jak by měl informovat rodinu, případně i kde by léčba měla nebo naopak neměla končit.
O autorovi
DOMESTICI: Když sport, komunita a dárcovství mění životy
Domestici jsou spolek a iniciativa, která propojuje sport, dárcovství ve prospěch rozvoje paliativní a hospicové péče v České republice. Věříme, že život má hodnotu v každém okamžiku — a že i v nejobtížnějších chvílích má mít každý člověk jistotu důstojnosti, bezpečí a podpory.
Kromě podpory hospiců se věnujeme také zvyšování povědomí, vysvětlování významu paliativní péče, sdílení dobré praxe a otevírání dialogu mezi veřejností, odborníky a médii o kvalitě života v jeho závěru.
Naše sportovně-charitativní výzvy, jako jsou 8 dní pro paliativu nebo PETRA VOLÁ 155, ukazují, že pohyb není jen radost — může být i nástrojem pomoci, inspirace a změny.
Domestici vznikli proto, aby nikdo nejel sám — zejména v nejtěžších etapách života.
Více o projektu a možnostech, jak se přidat: www.domestici.cz