Umělá inteligence a 3D modely: Technologie, které posouvají hranice chirurgie

Zatímco v roce 2014 lékaři III. chirurgické kliniky 1 LF UK a FN Motol provedli 126 anatomických resekcí plic, všechny metodou, při které dochází k otevření hrudní stěny, loni operovali plíce 181krát, z toho v 54 % případů miniinvazivně. Použití takového typu zákroku snížilo průměrnou dobu hospitalizace z 10 dnů (rok 2014) na 4,4 dne (2024).

„Každé léčbě předchází řada vyšetření, jejichž cílem je navrhnout pro konkrétního pacienta na míru ušitý léčebný plán. Využíváme přitom umělou inteligenci, 3D model plic a pokročilé zobrazovací metody, včetně modelace pomocí virtuální a rozšířené reality,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta kliniky a vedoucí Pneumoonkochirurgického centra a Národního programu transplantace plic. Příkladem, kdy pokročilá technologie pomohla se zákrokem, k němuž by ještě před pár lety nedošlo, je případ mladé pacientky, která měla nádor blízko u srdce. „3D model plic nám napověděl, že nádor můžeme bezpečně operovat,“ říká prof. Lischke.

Špičkoví lékaři a robotika: Léta praxe pro tisíce úspěšných operací

Obrovský posun v léčbě umožňují nejen pokročilé technologie, ale také špičkoví lékaři. Malé nádory zvládnou operovat s využitím robotické ruky přes čtyři menší vpichy v těle pacienta. Do nich zavedou lékaři kameru a potřebné nástroje, které ovládá zkušený chirurg. „Než se lékař naučí robota rutinně ovládat, potřebuje léta praxe a být neustále na sále. Vzhledem k tomu, že na naší klinice ročně provedeme přibližně 3 000 operací, o praxi není nouze,“ připomíná prof. Robert Lischke.

Rakovina plic a cesta k uzdravení: Inspirativní příběh pacienta Romana

Do motolského pracoviště, které je zároveň centrem vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, přicházejí na zákroky lidé s rakovinou plic. Tou v Česku ročně onemocní přibližně 6 600 lidí. Jedním z pacientů byl i 60letý Roman, u nějž se na nádor v plicích přišlo díky předoperačnímu vyšetření, které absolvoval kvůli zcela jinému zákroku. Do Motola na III. chirurgickou kliniku jej poslala ošetřující lékařka. V Praze mu chirurgové odstranili plicní lalok s nádorem. Domů šel za 3 dny. Několik měsíců po operaci už běžel desetikilometrový závod Běchovice–Praha.

Proč je centralizace klíčová? Šance na život závisí na místě léčby

Ne všichni pacienti se však ke špičkové péči dostanou. Lékaři upozorňují na to, že řada operací v oblasti hrudní chirurgie se v současnosti provádí prakticky na jakémkoliv pracovišti, které se rozhodne takové zákroky dělat. „Aby bylo možné garantovat nemocným stejně kvalitní péči, je třeba, aby se takové operace centralizovaly. Například lidé s rakovinou plic by se měli vždy dostat do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče. Zde se na jednom místě soustředí kvalitní přístrojové vybavení, zkušenosti i lékaři patřičných specializací a na vše navazuje komplexní onkologické centrum. Šance pacienta na delší přežití či uzdravení závisí do značné míry právě na tom, kde se léčí,“ vysvětluje prof. Robert Lischke. Podle něj se „mimo systém“ špičkové péče ocitá až 40 % lidí s karcinomem plic. „Česká republika by potřebovala systematickou a koncepční centralizaci hrudní chirurgie,“ dodává.

Motol – evropská špička v hrudní chirurgii a transplantacích plic

III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol je v tuzemsku jediným pracovištěm hrudní chirurgie s akreditací II. typu a jediným centrem pro transplantace plic v rámci Česka a Slovenska. Za posledních 27 let zde dostalo nové plíce více než 700 lidí. Počet transplantací neustále roste – loni ji podstoupilo 72 pacientů, což je pro srovnání s rokem 2014 o 40 osob více. „Naše pracoviště a spektrum výkonů, které v současné době provádíme, je plně srovnatelné se zahraničím,“ doplňuje prof. Robert Lischke.

Více informací je k dispozici na https://www.plicnichirurgie.cz/

Zdroj: MaVe PR