Pěstounská péče z pohledu české veřejnosti
Jak se česká společnost staví a co ví o pěstounské péči – na to se zaměřil Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA). Z nashromážděných dat vyplývá, že pěstounská péče má v naší zemi pozitivní zvuk, lidem však chybí informace. Shodují se na tom, že je důležité, aby děti vyrůstaly v rodinném prostředí. Rozcházejí se však v názorech na to, jak by mělo vypadat.
Zdroj unsplash.com
Ve výzkumu z roku 2024 se projevilo:
- Češi znají pojmy jako “pěstounská péče” nebo “osvojení”, ale nemají zcela jasnou představu o legislativních rámcích těchto forem péče.
- Většina dotazovaných souhlasí s tím, že by pěstouni měli mít dostatečnou finanční podporu.
Rozmanité pohledy se ve výzkumu projevily v otázce vhodných pěstounů. V této otázce byly pak otevřenější ženy a mladší lidé:
- S přehledem “vítězily” manželské páry.
- S odstupem za nimi nesezdané heterosexuální páry.
- Nízkou podporu veřejnosti pak měla péče stejnopohlavních párů a samostatně žijících mužů.
Informovanost veřejnosti je nízká
Ve výzkumu se také projevila poměrně nízká informovanost o potřebách náhradních rodin. Většina dotazovaných nevnímá příliš velké rozdíly mezi biologickými a náhradními rodinami. Lidé nevnímají specifické potřeby náhradních rodin a nemají příliš velké povědomí o službách, které tyto rodiny využívají a potřebují. Lepší je informovanost ve skupině mladých a vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Výzkum také ukázal, že Češi si pěstounů váží a považují jejich péči za obdivuhodnou. Jejich představy o pěstounství jsou ale zkreslené a někdy i mylné. Podle představ dotazovaných je motivací k pěstounství touha pomáhat dětem, přání pomoci konkrétnímu dítěti, potřeba větší rodiny nebo přání prožít rodičovství znovu potom, co dospělé děti odchází z domova. Česká veřejnost si obecně nemyslí, že by někoho k pěstounství vedla finanční motivace.
Proces je pro českou veřejnost nejasný
Češi jsou si obecně vědomi toho, že před přijetím dítěte musí pěstouni projít specifickou přípravou. Chápou, že se hledá vhodná rodina pro dítě a ne naopak. Lidé si už ale nejsou jistí v tom, jak probíhá proces přijetí dítěte, zda existují pořadníky nebo do jaké míry je umístění dítěte do rodiny trvalé. Někteří respondenti si nejsou jistí, zda děti setrvávají v rodině dlouhodobě nebo putují z jedné rodiny do další.
RILSA doporučuje zlepšit informovanost veřejnosti
Navrhuje například:- osvětu v médiích ve spolupráci s odborníky,
- přiblížení procesu, jak se stát náhradním rodičem,
- prezentace úspěšných příběhů pěstounských rodin,
- zapojení známých osobností či influencerů, kteří mají s náhradní rodinnou péčí zkušenost,
- zlepšit dostupnost informací pro potenciální budoucí pěstouny,
- odstranění rozdílu v kvalitě a dostupnosti odborné pomoci mezi regiony,
- nutnost multidisciplinární spolupráce a vzdělávání.
Česká veřejnost je na tom dobře, ale chybí jí informace
Na závěr můžeme vnímat přístup české společnosti k pěstounské péči pozitivně. Češi mají povědomí o pěstounské péči a vnímají ji jako nezbytnou součást péče o děti, které nemohou vyrůstat ve své biologické rodině. Vzorek dotazovaných ale ukázal, že Čechům chybí detailnější informace a v některých případech stále převažují stereotypní představy o pěstounech nebo procesu přijetí dítěte. Výzkum ale nepřináší jen čísla, ale také možné návrhy řešení – jak je možné podpořit informovanost a podpořit zájemce o pěstounskou péči. A tím pomoci dětem, které hledají rodinu.
Zdroj: Rodinná síť (Výzkum Pěstounská péče ve veřejném mínění)
