Zpráva České školní inspekce znovu potvrzuje to, co lidé z praxe vědí už dlouho. To, že kvalitní vzdělávání dětí vyrůstajících v zařízeních ústavní a ochranné výchovy je mnohem víc než jen školní docházka. Je to klíčový nástroj jejich sociální integrace, rozvoje a šance na lepší budoucnost. Jenže systém, který by jim měl být oporou, naráží na své limity. 

Učitelé, kteří táhnou za tři – ale dlouho to nevydrží 

Zvládnout výuku v těchto zařízeních není jednoduché. Učitelé se snaží přizpůsobit výuku individuálním potřebám dětí, často s mimořádným nasazením. Jenže proti nim stojí nedostatek kvalifikovaného personálu, vyčerpání, chybějící odborné zázemí a složitá situace dětí samotných. Nízká motivace, slabá opora ze strany rodiny, omezené možnosti pokračování na střední školy. To všechno dohromady vytváří prostředí, které klade na pedagogy i další pracovníky extrémní nároky. 

Pokud chceme, aby školy při těchto zařízeních mohly skutečně fungovat, musíme se zaměřit na to, aby v nich lidé chtěli a mohli pracovat. To znamená nejen lepší finanční ohodnocení, ale i odbornou podporu, supervize, prevenci vyhoření a širší profesní zázemí. Například prostřednictvím psychologů, etopedů či speciálních pedagogů. 

Děti potřebují víc než lavici a tabuli 

Ani sebelepší učitel ale nezmůže vše, pokud chybí systémová podpora pro samotné děti. Klíčová je práce s jejich motivací – individuální přístup, smysluplná výuka, mentoring, vzory a podpora ambicí. Pomoci může i širší nabídka studijních a učebních oborů. Současný výběr je nejen omezený, ale často neodpovídá tomu, co děti opravdu chtějí nebo co trh práce potřebuje. 

Spolupráce místo izolace 

Velkou příležitostí je i prohloubení spolupráce mezi zařízeními a běžnými školami. Ať už jde o přechod dětí mezi institucemi, sdílení informací nebo plánování podpory, systematická a koordinovaná spolupráce může být zásadním krokem k lepší integraci. A někde už se osvědčuje i využití dobrovolníků či online doučování – cesty, které by rozhodně stály za větší podporu. 

Strategie, ne jen opravy 

Na první pohled se může zdát, že školství v ústavních zařízeních potřebuje „jen pár vylepšení“. Jenže realita je jiná. Potřebujeme strategii. Promyšlený, dlouhodobý plán, který vezme v potaz nejen školu, ale i rodinu, podporu pracovníků, dostupnost oborů, i cestu dětí k samostatnému životu. Protože pokud to myslíme s jejich budoucností vážně, musíme jim nabídnout víc než jen přežívání v systému. Musíme jim dát šanci uspět. 

Celou zprávu České školní inspekce si můžete přečíst zde.

Zdroj: Rodinná síť (Česká školní inspekce)