O čem mluví odborníci a statistiky

Návrat známých onemocnění

Aby se v komunitě nešířily nemoci jako spalničky nebo černý kašel, je podle odborníků zapotřebí vysoká hladina proočkovanosti.

„Aby nedošlo k epidemickému šíření nemocí, je obecně zapotřebí vysoké proočkovanosti populace. Téma je přitom velmi aktuální. Pro příklad, u záškrtu se bavíme o potřebě minimálně 85 % proočkovanosti. U černého kašle nebo spalniček by měla být 95 % a více, což jsou tedy hodnoty, kterých třeba právě u spalniček v ČR nedosahujeme. Tam v posledních letech, jak u nás, tak i v zahraničí, se proočkovanost snižuje a ruku v ruce s tím jde nárůst výskytu spalniček,“ uvádí konkrétní dopady hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Zkušenost s nemocemi, které „zmizely“

Díky desetiletím prevence se dnes se záškrtem nebo dětskou obrnou setkáváme jen výjimečně. To nám dává vzácný luxus vnímat tyto nemoci jako neexistující, ovšem data ukazují, že při poklesu odolnosti populace se tyto zapomenuté diagnózy mohou opět objevit.

Otázka antibiotik

Kateřina Fabiánová ze SZÚ zmiňuje zajímavou souvislost – prevence infekcí (včetně těch pneumokokových) vede k tomu, že děti méně často potřebují antibiotickou léčbu. To je klíčové v boji proti rostoucí odolnosti bakterií na léky.

Kontext společné ochrany

Princip kolektivní imunity funguje jako neviditelný deštník. Chrání nejen očkované, ale i děti, které ze zdravotních důvodů (např. oslabená imunita či alergie) vakcinaci podstoupit nemohou. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch k tomu dodává, že včasná prevence je z hlediska veřejného zdraví vždy šetrnější cestou než následné řešení komplikací.

Rada na závěr

Máte-li ohledně očkovacího kalendáře pochybnosti, strach nebo specifické otázky, doporučujeme si o nich otevřeně promluvit s vaším pediatrem. Právě on je tím nejlepším partnerem, který zná individuální zdravotní stav vašeho dítěte a dokáže vám poskytnout informace na míru vaší situaci.

Zdroj informací: Ministerstvo zdravotnictví ČR / TZ ze dne 28.1.2026