Studium na vysoké škole neznamená pouze přednášky, zkoušky a přípravu seminárních prací. Náročné období mohou provázet obavy z budoucnosti, vztahové problémy, psychické obtíže nebo nejistota spojená s finanční situací. Pomoc nabízejí poradenská centra a psychologické či psychoterapeutické poradny přímo na jednotlivých školách.

Do monitoringu se zapojilo více než 18 tisíc studujících

V roce 2025 proběhl již podruhé monitoring duševního zdraví studentů vysokých škol. Koordinovala jej Asociace vysokoškolských poradců ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.

Anonymní sebehodnoticí dotazníky dobrovolně vyplnilo 18 667 studujících z 20 českých vysokých škol.

Výsledky mezi zapojenými ukázaly

• 54 % pociťovalo snížený well-being, tedy nižší osobně vnímanou spokojenost se současnou životní situací.
• 44 % uvedlo symptomy středně těžké až těžké depresivity.
• 34 % zaznamenalo odpovědi naznačující symptomy středně těžké až těžké úzkostnosti.
• 37 % mělo zkušenost se sebevražednými myšlenkami nebo se nacházelo v možném riziku jejich rozvoje.

„Bez další diagnostiky není možné u těchto studentů říct, zda zmíněná duševní onemocnění opravdu mají. Výsledky monitoringu jsou však důležitým indikátorem toho, že duševnímu zdraví studentů je potřeba věnovat zvýšenou pozornost,“ upozorňuje Mgr. Barbora Čalkovská z Asociace vysokoškolských poradců.

Výsledky nelze vztáhnout na všechny vysokoškoláky

Monitoring není reprezentativní, protože se do něj zapojili pouze lidé, kteří měli o účast zájem. Výsledky proto nelze zobecnit na celou populaci vysokoškolských studentů.

Významně horší stav duševního zdraví uváděly ženy a trans a genderově rozmanití studující než muži. Průzkum tak pomáhá ukázat, jakému rozsahu problémů studenti čelí a které skupiny potřebují největší podporu.

„Díky tomu mohou univerzity lépe plánovat preventivní a podpůrné služby,“ vysvětluje Mgr. Laura Juríková, výzkumnice z programu Veřejné duševní zdraví Národního ústavu duševního zdraví.

Národní akční plán pro duševní zdraví, který vláda schválila v letošním roce, obsahuje dvě související opatření. První se zaměřuje na monitoring odolnosti a klimatu ve školách, druhé na rozvoj nezbytného systému studijního a psychologického poradenství pro studenty, pracovníky a uchazeče veřejných vysokých škol.

Proč někteří studenti pomoc nevyhledají

Studenti, kteří kvůli psychickým obtížím vyhledali odbornou podporu, nejčastěji využili individuální psychoterapii nebo psychologické poradenství mimo vysokou školu. Informace o svém problému hledali také například v článcích s psychologickou tematikou.

Část dotázaných však žádnou pomoc nevyhledala. Mezi nejčastější překážky patřilo přesvědčení, že jejich obtíže nejsou natolik závažné nebo že by měl být každý schopen vyřešit své problémy samostatně.

Právě odkládání podpory může studentům ztížit zvládání situace. V případě potíží se mohou obrátit na poradenské centrum, psychologickou poradnu nebo psychoterapeutické pracoviště přímo na své škole. Na školních webech často najdou také doporučení týkající se sebepéče.

Poradny řeší vztahy, stres i obavy z budoucnosti

Mezi témata, se kterými poradenská pracoviště studentům pomáhají, patří zejména:

• rodinné, partnerské a přátelské vztahy,
• psychické zdraví,
• sebehodnota a sebevědomí,
• hledání smyslu, budoucnost a identita,
• emoce a zvládání stresu,
• práce a kariéra,
• fyzické zdraví,
• závislosti,
• ztráta někoho blízkého.

Studenti se mohou obrátit také na Linku první psychické pomoci na telefonním čísle 116 123.

Přibývá akutních stresových reakcí

Vysokoškolská poradenská pracoviště zaznamenávají zvýšený výskyt akutních stresových reakcí na běžné životní a studijní situace. Studenti mají rovněž potíže s nastavením každodenního režimu.

Poradny proto rozšiřují nabídku osvětových a vzdělávacích akcí určených celé akademické komunitě. Více informací o poradenství na vysokých školách najdou zájemci na webu Asociace vysokoškolských poradců.

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Národní ústav duševního zdraví a Asociace vysokoškolských poradců)