Rostliny se v teplém lednu začínají probouzet ze zimního spánku. Následuje-li chladný únor, jsou důsledky katastrofické – vymrzlé jarní cibuloviny a skalničky, zmrzlé růže, mrazové desky na stromech. Některým škodám můžeme předejít správným hnojením v minulé sezoně a zazimováním, jiné neovlivníme a musíme je ponechat přírodě.

Dřeviny

Citlivé stálezelené dřeviny, zvláště ty vysazené jako podrost pod listnaté stromy, chráníme lehkou tkaninou před zimním sluncem.

• V lednu též můžeme odebírat dřevité řízky z opadavých dřevin. Dřevitými řízky lze snadno množit například meruzalky, pámelník, ptačí zob, tamaryšky, tavolníky, trojpuky, vrby, zlatice a některé další.
• Pokud máme a uklízíme sníh, sypeme ho ke stromům, na vřesoviště či skalku, nikoliv na trávník. Pod vysokou vrstvou sněhu se totiž snadno šíří plíseň sněžná.

  Sklepáváme sníh z jehličnanů a stálezelených dřevin.  

Růže

K výkyvům počasí jsou nejnáchylnější velkokvěté čajohybridy. Pokud je nebezpečí prudkého poklesu teploty, je lépe již nakopčené růže ještě navíc přikrýt chvojím nebo nastýlkou pilin.

• Růže, i když jsou nepříjemně ostnité, chutnají srnčí zvěři, která je dokáže okousat až k zemi. Chráníme je oplocením nebo repelentními přípravky.

Vřesovce pleťové vykvétají postupně podle odrůdy již od prosince, v plné kráse jsou až v březnu.  

Vřesoviště

Většina vřesovištních rostlin těžce snáší holomrazy, které v kombinaci se zimním sluncem způsobují vyschnutí pletiv a odumření větví či celých rostlin. Proto je chráníme na zimu chvojím.

Je-li teplo, rostliny pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.

Foto: Pavel Sekerka

Autor: Pavel Sekerka

Zdroj: www.izahradkar.cz