Cirkulární ekonomika stojí na snaze udržet výrobky a materiály co nejdéle v oběhu. Namísto rychlé spotřeby a následného vyhození hledá možnosti jejich opravy, opětovného použití, přizpůsobení, recyklace nebo kompostování.

Po celém světě vznikají projekty, které tento přístup převádějí do praxe. Některé zachraňují jídlo, jiné zpracovávají plastový odpad, staré pneumatiky či jednorázové plenky.

Jídlo, které nemusí skončit v koši

Jedno z řešení zaměřených proti plýtvání potravinami vzniklo v roce 2015 v Kodani. Mobilní aplikace Too Good To Go propojuje zákazníky s místními pekárnami, kavárnami, supermarkety a restauracemi, kterým na konci dne zbývá neprodané jídlo.

Zapojené provozovny připravují balíčky označované jako Magic Bags. Zákazníci předem nevědí, co přesně obsahují, prostřednictvím aplikace si je však rezervují za výrazně nižší cenu a poté vyzvednou přímo na místě.

Jídlo, které by jinak skončilo v odpadu, tak najde své využití. Projekt zároveň upozorňuje na dopady potravinového odpadu na životní prostředí. Podle údajů uvedených v časopise Priorita působí aplikace v 17 zemích a ročně zachrání 250 milionů jídel.

Boty s podrážkami ze starých pneumatik

V etiopské Addis Abebě vznikla v roce 2004 značka SoleRebels, která při výrobě obuvi spojuje tradiční etiopské řemeslo s moderním designem a využitím recyklovaných materiálů.

Ze starých pneumatik vznikají odolné podrážky. Doplňují je lokálně pěstovaná bavlna, řemeslně zpracované látky a přírodní textilie. Projekt zároveň poskytuje práci místním řemeslníkům, včetně lidí, kteří byli dříve nezaměstnaní nebo pracovali za velmi nízkou mzdu. Zaměstnanci se přímo v dílnách učí šít, příst a vyrábět boty.

Původně místní projekt postupně vyrostl ve společnost, která své výrobky vyváží do více než 30 zemí.

Plastový odpad jako zdroj obživy

Kanadský projekt Plastic Bank, založený v roce 2013, se zaměřuje na plastové znečištění a současně podporuje lidi v rozvojových zemích. Ti sbírají plastový odpad a na určených místech jej vyměňují za peníze, zboží nebo služby.

Nasbíraný plast se následně recykluje a vrací do dodavatelského řetězce pod označením Social Plastic. Partnerské společnosti z něj vyrábějí nové produkty.

Sběrná místa fungují například na Haiti, v Indonésii, Egyptě a na Filipínách. Projekt tak omezuje množství plastového odpadu a zároveň poskytuje zdroj příjmů lidem v oblastech s nedostatkem pracovních příležitostí.

Plenky určené ke kompostování

Velkou ekologickou zátěž představují také jednorázové dětské plenky. Australská společnost GCycle proto nabízí plenky vyrobené z rostlinných a obnovitelných materiálů.

Na rozdíl od běžných plen, jejichž rozklad trvá stovky let, jsou určeny pro rychlejší rozložení v komerčních kompostovacích systémech. Jde tak o jednu z cest, jak snížit množství odpadu spojeného s každodenní péčí o malé děti.

Mobilní recyklace mění odpad ve stavební materiál

Tchajwanská společnost MINIWIZ vyvinula mobilní recyklační jednotku TRASHPRESSO. Plastové lahve a textilní odpad zpracovává na odolné stavební dlaždice.

Zařízení pohánějí solární panely a díky mobilnímu provedení pracuje přímo v místě, kde se výsledné dlaždice následně využijí.

Ze zanedbané loděnice vznikl cirkulární park

Příkladem proměny celého území je také De Ceuvel na severu Amsterdamu. Někdejší zanedbaná a znečištěná loděnice dnes slouží jako park a centrum kreativní práce.

Na pozemku stojí hausbóty vytažené z vody a přeměněné na ateliéry a studia. Stavby využívají kompostovací toalety, solární panely a systémy pro zachycování dešťové vody.

Součástí projektu je také čištění kontaminované půdy pomocí speciálně vybraných rostlin. De Ceuvel ukazuje, že cirkulární přístup nespočívá jen ve třídění odpadu. Dokáže vrátit život materiálům, výrobkům i místům, která už zdánlivě dosloužila.

Zpracovala redakce eMaminy
(zdroj: Státní fond životního prostředí ČR, Časopis Priorita )