Rodiny a blízcí zajišťují v Evropě největší část péče o seniory a osoby se zdravotním postižením. Podle podkladů Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) se počet neformálních pečujících v Evropě odhaduje na 40 až 50 milionů lidí.

Dlouhodobá péče přitom zasahuje do zdraví, vztahů, volného času i rodinného rozpočtu. Nedostatečná podpora vede k přetížení, omezení zaměstnání, poklesu příjmů či sociální izolaci. APSS ČR proto představila návrh sedmi opatření, jejichž společným základem je sdílená péče: rodina má mít po boku dostupnou profesionální pomoc.

Pečovat doma nemá znamenat zvládat všechno vlastními silami

První dva body návrhu se týkají dostupnosti sociálních služeb a možnosti odpočinku. Asociace požaduje posílení pečovatelských služeb, osobní asistence, denních stacionářů i dalších komunitních služeb. Rodina by tak měla příležitost předat část péče profesionálům pravidelně nebo podle aktuální situace.

Samostatnou roli mají odlehčovací služby. Ty na vymezenou dobu přebírají péči, aby pečující získal čas na odpočinek, vlastní léčbu, osobní záležitosti nebo ostatní členy rodiny. APSS ČR navrhuje rozšířit jejich kapacity a umožnit plánované i krátkodobé krizové využití.

Člověk, který rodině pomůže zorientovat se

Další dva návrhy reagují na situaci, kdy rodina potřebuje pomoc, ale neví, kde začít.

Pro pečující o osoby s vysokou mírou závislosti, zejména ve III. a IV. stupni příspěvku na péči, asociace navrhuje pravidelné „doprovázení“. Rodina by si zvolila doprovázející organizaci a její klíčový pracovník by ji navštěvoval doma. Pomáhal by s praktickým zvládáním péče, poskytoval poradenství a včas zachycoval přetížení.

Vedle toho mají vzniknout dostupná kontaktní místa a působit koordinátoři péče. Ti by rodinám pomáhali propojit sociální a zdravotní služby a vyznat se také ve finančních či pracovněprávních otázkách.

Jak sladit péči se zaměstnáním a ochránit příjem

APSS ČR upozorňuje, že péče o blízkého nemá automaticky znamenat dlouhodobý odchod ze zaměstnání a pokles životní úrovně.

Navrhuje proto podporovat flexibilní pracovní režimy a otevřít se zaměstnavateli debatu o garanci návratu po vymezené době péče. Součástí návrhu je také využívání komunitních sociálních služeb prostřednictvím zaměstnaneckých benefitů.

U lidí poskytujících trvalou intenzivní péči asociace doporučuje odborně posoudit vhodnou formu odměny či finančního zabezpečení.

Finanční podpora podle skutečných potřeb

Samostatný bod se věnuje individuálním účtům nebo osobním rozpočtům. Asociace navrhuje zahájit odbornou debatu o systému, který by nahradil současné příspěvky na péči a více zohledňoval konkrétní potřeby člověka a jeho rodiny.

Prostředky by podle návrhu umožňovaly pružně kombinovat profesionální pomoc s rodinnou péčí. Jde o podnět k diskusi, nikoli o oznámení již zavedené změny.

Technologie jako další pomoc při péči

Sedmý bod zahrnuje tísňovou péči, chytré senzory, vzdálené monitorování a další digitální nástroje. Jejich úkolem je například upozornit na pád nebo jinou rizikovou situaci.

Podle asociace musí být tato řešení dobrovolná, bezpečná a srozumitelná. Důležitá je ochrana soukromí, lidský dohled i návaznost na profesionální pomoc.

Smyslem všech sedmi návrhů je propojit existující služby a doplnit chybějící podporu kolem konkrétní rodiny. Aby vedle potřeb člověka, o něhož se pečuje, nezůstávaly stranou ani zdraví, práce a vlastní život pečujících.

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Tisková zpráva APSS ČR)