Typický příklad?

„To je moc drahé.“

Možná jste tu větu od své maminky slyšeli už stokrát. Když jí navrhnete nový telefon, když ji chcete poslat na wellness pobyt nebo když potřebuje novou pračku, lepší brýle či pomoc v domácnosti.

„Nech to být. Ještě to vydrží.“

Jenže často nejde ani tak o cenu nové věci. de o způsob uvažování, který si tato generace nese už desítky let.

Generace, která byla zvyklá šetřit

Naši rodiče a prarodiče vyrůstali v úplně jiné době. Šetřilo se. Neplýtvalo se. Věci se opravovaly. A když už člověk něco budoval, dělal to především pro děti.

Mnoho dnešních seniorů celý život splácelo byt, opravovalo dům nebo investovalo do vlastního bydlení. Ne proto, aby jednou zbohatli, ale aby zajistili rodinu. Jenže zatímco jejich přístup zůstal stejný, svět kolem nich se změnil.

Možná jsou bohatší, než si myslí

Představte si běžnou situaci. Vaše maminka pobírá důchod. Pečlivě sleduje ceny v obchodě. Přemýšlí nad každým větším výdajem. Současně ale žije v bytě, jehož hodnota během posledních desetiletí vzrostla na několik milionů korun. 

Je chudá?

Podle výše důchodu možná ano. Podle hodnoty majetku rozhodně ne. A právě v tom spočívá zvláštní paradox dnešní generace seniorů.

Děti často vidí situaci jinak

Když se bavím s lidmi střední generace, slýchám překvapivě podobné věty.

„Kéž by si máma konečně něco dopřála.“

„Kéž by táta přestal řešit každou korunu.“

„Kéž by si zaplatili pomoc, když ji potřebují.“

Jenže rodiče často přemýšlejí jinak.

Celý život byli zvyklí dávat na první místo rodinu. Myslet na děti. Na budoucnost. Na dědictví.

A tak se někdy stává, že vlastní majetek v hodnotě několika milionů korun, ale současně si odpírají věci, které by jim mohly zpříjemnit každodenní život.

Co když největší dar není dědictví?

Samozřejmě, že většina rodičů chce svým dětem něco zanechat. Je to přirozené. 

Možná ale existuje ještě jiný druh dědictví. Vzpomínka na rodiče, kteří si dokázali užít stáří. Kteří cestovali. Trávili čas s vnoučaty. Nebáli se investovat do svého zdraví, pohodlí a radosti.

Protože upřímně – kolik dospělých dětí by dnes raději vidělo spokojené rodiče než o něco větší dědictví?

Možná je čas otevřít toto téma

Mluvit o penězích v rodině nebývá jednoduché. Stejně tak nebývá jednoduché mluvit o stárnutí. 

Přesto právě tady často vzniká prostor pro důležitý rozhovor. Rozhovor o tom, že majetek, který naši rodiče budovali celý život, nemusí sloužit jen budoucím generacím. Možná by měl alespoň zčásti sloužit i jim samotným. Protože pokud se celý život snažili zajistit své děti, možná si zaslouží jediné, aby si teď konečně dovolili myslet také na sebe.

Autor: Tomáš Erben, Zlaté Stáří