Mohu svoje dítě sdílet na sociálních sítích?
Sdílení fotografií dětí na sociálních sítích se stalo běžnou součástí života. Rodiče se chtějí pochlubit fotkou dítěte z jeho narození, prvními krůčky, úspěchy ve škole nebo i rodinnými dovolenými. Tento fenomén má dokonce vlastní označení – sharenting. Ale víte, že i děti mají právo na soukromí?
Zdroj: Open AI
Co všechno rodiče o svých dětech na internetu prozrazují
Mnoho rodičů si neuvědomuje, kolik informací o svém dítěti na internetu vlastně zveřejňuje. Nejde přitom jen o samotné fotografie. Sdílením příspěvků rodiče často nevědomky odhalují i údaje, které umožňují dítě snadno identifikovat:
- podobu dítěte – tedy fotografie nebo videa, často i v citlivých situacích (např. v nemocnici či v plavkách),
- jméno, datum narození, rodné číslo (např. sdílením vysvědčení či diplomu ze soutěže),
- školu (např. fotografií při nástupu do první třídy),
- bydliště (častým sdílení fotografií nebo videí z místa bydliště).
Nejen že může dojít ke zneužití těchto informací nebo fotografií a tím i k ohrožení samotného dítěte, ale zároveň tím mohou být porušena jeho práva.
Právo dítěte na soukromí
Každý člověk – tedy i dítě – má právo na ochranu osobních údajů. Osobními údaji se rozumí veškeré informace, které mohou vést k identifikaci člověka. S tím úzce souvisí i právo na respektování soukromého a rodinného života, které je chráněno nejen českým právem, ale i na mezinárodní úrovni.
Může tedy rodič sdílet osobní údaje dítěte, i když dítě nesouhlasí?
Jednoznačná odpověď zní, že nemůže. Jak již bylo výše uvedeno, i dítě má ústavně zaručené právo na soukromí. Pokud dítě dokáže chápat, co znamená zveřejnění jeho fotografie či jiných údajů, a vyjádří s tím nesouhlas, rodič ho musí respektovat.
A co když dítě nedokáže projevit nesouhlas nebo nemůže projevit souhlas?
Souhlas se zveřejněním osobních údajů může podle českého právního řádu udělit dítě starší patnácti let. Do té doby ochrana jeho osobních údajů spadá do kompetence rodičů, resp. těch, kdo vykonávají vůči dítěti rodičovskou odpovědnost. To však neznamená, že mohou sdílet cokoli.
Rodiče jsou povinni jednat vždy v nejlepším zájmu svého dítěte. Pokud by zveřejnění osobních údajů tomuto zájmu neodpovídalo, jednají v rozporu se zákonem. Při sdílení by proto měli rodiče zvažovat především, jaké důsledky může mít zveřejněná informace pro dítě – nyní i v budoucnu.
Příklad
Maminka zveřejní na sociální síti fotografii své desetileté dcery, jak se usmívá u bazénu v plavkách. Z jejího pohledu jde o nevinnou vzpomínku z dovolené, z právního hlediska však o citlivý snímek, který může zasahovat do soukromí a důstojnosti dítěte. Pokud by se fotografie dále šířila mimo kontrolu rodičů, mohla by být zneužita, a v horším případě by tím mohla být ohrožena i bezpečnost dítěte.
Aktuálně tuto problematiku řešily i české soudy v situaci, kdy jeden z rodičů nesouhlasil s přehnaným zveřejňováním fotografií dítěte druhým rodičem. Soudy uložily sdílejícímu rodiči povinnost zdržet se zveřejňování podoby nezletilého na sociálních sítích.
Rada z ELEMENTZ LEGAL na závěr
Každý příspěvek, fotografie nebo video tvoří digitální stopu, která dítě provází celý život – často ještě dříve, než se vůbec narodí (např. snímek z ultrazvuku).
Zkuste tedy nechat své děti, aby samy jednou rozhodly, co chtějí o sobě sdílet, až budou dostatečně velké a zralé na to pochopit, co zveřejnění na internetu znamená. Tím jim dáte nejen prostor k vlastnímu vyjádření, ale i důležitou lekci o respektu, soukromí a odpovědnosti v digitálním světě.
