Za narůstajícími pohybovými problémy dětí stojí především hypodynamie neboli fyzická neaktivita. Dlouhé sezení se postupně promítá do držení těla, vývoje svalů i pohybových dovedností.

„Pokud dítě většinu dne prosedí, fyzioterapeut to na jeho těle pozná. Už mladší školáci se hrbí, mají zaťaté šíjové svaly. Chybí jim dovednosti v hrubé i jemné motorice a zaostávají ve vývoji svalů a kostry. Nějaké vady zad sledujeme u téměř všech dětí od páté třídy výš,“ uvedla fyzioterapeutka Iva Bílková.

Školáci prosedí velkou část dne

První problémy se zpravidla objevují po nástupu do školy. Prvňáčci stráví ve výuce čtyři až pět hodin a další čas často prosedí v družině při malování nebo stolních hrách. Páťáci už podle fyzioterapeutky sedí včetně domácí přípravy devět až deset hodin denně. U starších studentů je tato doba ještě delší.

Zpočátku bývá patrné především ochablé držení těla, předsunutá hlava, odstáté lopatky, prohnutá bedra nebo vyhrbená hrudní páteř. Dítě nemusí pociťovat výrazné obtíže, někdy se však objevují bolesti hlavy nebo méně ostré vidění. Podle Ivy Bílkové mohou tyto potíže souviset také s nesprávným postavením krčních obratlů.

Odchylky v zakřivení páteře má podle výzkumu Státního zdravotního ústavu více než 40 procent žáků základních škol. Kritickým obdobím je prepuberta a puberta, kdy děti rychle rostou.

„Svaly rostou pomaleji než kosti. Páteř se vytáhne do výšky, ale svaly, které mají držet její napřímení, nestíhají růst stejně rychle,“ vysvětlila Iva Bílková. U chlapců se podle ní tento problém nejčastěji projevuje kolem 16 až 17 let, u dívek přibližně ve 12 až 13 letech.

Kolik pohybu školáci potřebují

Fyzioterapeuti doporučují, aby se školní děti hýbaly alespoň polovinu času, který prosedí ve třídě. Pokud navštěvují také sedavé kroužky, například keramiku nebo hru na hudební nástroj, měly by pohybu věnovat ještě více času.

Sportovní kroužek je vhodný jednou až dvakrát týdně po dobu 90 minut. Stejně důležitý je však přirozený pohyb během běžného dne – chůze, jízda na koloběžce, běhání v parku, pobyt na hřišti nebo lezení po stromech. Dítě by se podle fyzioterapeutky mělo při pohybové aktivitě alespoň dvakrát denně zadýchat a zapotit. Cvičit může také doma na žíněnce, žebřinách nebo gymnastickém míči.

Vhodné jsou kroužky podporující všestrannost

Pro správné držení těla jsou vhodné například tanec, balet nebo gymnastika. Pohybovou všestrannost a koordinaci podporuje také atletika. Rozhodující však není konkrétní sport.

„Není podstatné, zda se dítě věnuje fotbalu, tenisu nebo turistice. V dětském věku je důležité budovat příznivý vztah k pohybu, který zůstává především zábavou, zdravým protažením a vydrží až do dospělosti,“ zdůraznila Iva Bílková.

Pohybové kroužky kombinujte se sedavými

Rodiče nemusí zavrhovat keramiku, hru na klavír ani další aktivity rozvíjející jemnou motoriku. Hrubá a jemná motorika spolu totiž při řízení pohybových dovedností úzce souvisejí.

Pokud fyzioterapeut u dítěte odhalí chyby v koordinaci těla, často současně pozoruje také nedostatky v pohybech ruky nebo jazyka, tedy logopedické vady. Nejvýrazněji je tato souvislost patrná u předškolních a mladších školních dětí.

Podle Ivy Bílkové je proto vhodné spojit kroužek zaměřený na jemnou motoriku se sportovní aktivitou. Keramiku nebo klavír lze doplnit například baletem, tancem či plaváním, které posilují hluboký stabilizační systém, břišní svaly a správné držení páteře.

Jednostranný sport vyvažte jiným pohybem

Děti, které se několikrát týdně věnují jednomu sportu, by neměly zapomínat na protahování a kompenzační aktivitu. Jiný druh pohybu uleví často používaným svalům a zapojí ty opomíjené.

Florbalisté a hokejisté mohou jednostranné držení těla vyvažovat běháním, plaváním nebo sportovní gymnastikou. Tenisté a golfisté mohou na konci tréninku zapojovat také opačnou ruku. Kombinace tenisu s atletikou zase podporuje všestrannější pohybový rozvoj.

Nejčastější pohybové problémy dětí:

• skolióza neboli zakřivení páteře do strany,
• hyperlordóza, tedy nadměrné prohnutí bederní páteře,
• hyperkyfóza hrudní páteře neboli kulatá záda mezi lopatkami,
• příčné nebo podélné plochonoží,
• valgozita a varozita kotníků či kolen, tedy postavení do tvaru písmene X nebo O.

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Pearmedia /TZ, FYZIOklinika)