Grafomotorika u předškoláků: Proč při kreslení pomáhá vyplazený jazyk i malování na zeď
Blíží se nástup do školy a s ním také psaní, kreslení nebo práce s nůžkami. Co když ale dítě tužku svírá příliš pevně, při kreslení se rychle unaví nebo se těmto činnostem raději úplně vyhýbá? Podle fyzioterapeutky není dobré soustředit se pouze na samotný úchop tužky. Grafomotorika totiž souvisí s celkovou pohybovou připraveností dítěte, stabilitou trupu, uvolněním ramene i koordinací ruky a oka. A rozvíjet ji lze mnohem zábavněji než vyplňováním pracovních listů.
Zdroj: ChatGPT
Když je kreslení pro dítě příliš namáhavé
Pokud se předškolák kreslení nebo prvním pokusům o psaní vyhýbá, může to znamenat, že jsou pro něj zatím příliš náročné. Ve škole se pak při psaní může rychleji unavit a obtížněji soustředit na samotný úkol.
„Školní zralost šestiletých dětí ve velké míře závisí na jejich motorické připravenosti. Pokud dítě nedokáže správně ovládat své tělo a pohyb, stojí ho psaní a plnění zadaných úkolů mnohem víc sil,“ upozorňuje fyzioterapeutka Iva Bílková.
Podle ní má s grafomotorikou problémy nadpoloviční většina předškoláků. Mezi časté chyby patří přílišný tlak na tužku, držení pastelky v pěsti nebo zapojování celé ruky. Důsledkem bývá strnulost a rychlá únava ruky až po rameno.
Při správném úchopu by naopak měly aktivně pracovat především tři prsty, zatímco zbytek ruky zůstává uvolněný.
Vyplazuje při kreslení jazyk? Nechte ho
Rodiče si někdy všimnou ještě jedné zvláštnosti. Dítě kreslí, stříhá nebo se snaží něco přesně udělat a přitom pohybuje či vyplazuje jazyk.
Podle Ivy Bílkové jde o takzvaný globální pohybový vzor. Objevuje se při činnostech, které jsou pro dítě náročné a vyžadují velké soustředění – například při psaní, kreslení, stříhání nůžkami nebo hodu míčem.
Pokud tedy dítě při práci s tužkou různě pohybuje jazykem, není nutné jej napomínat.
„Nemá smysl nutit dítě, aby jazyk ‚zastrčilo‘, jelikož mu to pomáhá v koncentraci,“ vysvětluje fyzioterapeutka.
Grafomotorika nezačíná až s první pastelkou
Schopnost ovládat ruku a prsty se vyvíjí mnohem dříve, než dítě poprvé dostane do ruky pastelku. Základy koordinace ruky a oka si osvojuje už jako miminko.
Přibližně ve dvou měsících začíná zkoušet první úchopy hračky, kolem pěti měsíců ji dokáže přendávat z jedné ruky do druhé a později se postupně učí manipulovat i s velmi drobnými předměty. Kolem devátého měsíce už například zvládá uchopovat malé předměty třemi prsty.
Právě postupný rozvoj hrubé a jemné motoriky vytváří základ, ze kterého dítě čerpá také v předškolním a školním věku.
Děti potřebují příležitost dělat věci samy
K rozvoji jemné motoriky přispívají obyčejné každodenní činnosti. Dítě nemusí absolvovat speciální trénink – potřebuje především dostatek příležitostí něco uchopovat, skládat, modelovat, stavět nebo pomáhat dospělým.
Podle Ivy Bílkové mohou rozvoj dětské obratnosti někdy nevědomky brzdit sami rodiče tím, že dítěti ve snaze pomoci příliš mnoho věcí udělají.
Už malé dítě se například postupně zvládne samo krmit vhodnou lžičkou. Předškoláci zase rádi pomáhají při vaření nebo jednoduchých činnostech v dílně. Pro jemnou motoriku jsou přínosné kostky, modelování, ruční práce a další aktivity, při nichž dítě manipuluje se skutečnými předměty.
Oproti tomu pohyb několika prsty po displeji podle fyzioterapeutky neposkytuje stejné zkušenosti s odhadem síly a vzdálenosti jako činnosti v reálném prostoru.
Než začnete trénovat psaní, uvolněte ruku
Při potížích s grafomotorikou není prvním krokem nutně další stránka plná čar a obloučků. Nejdříve je podle fyzioterapeutky důležité uvolnit rameno, loket a zápěstí, aby dítě při psaní nevyvíjelo zbytečně velký tlak.
Teprve poté lze postupně trénovat kreslení a psaní různých čar měkkými i tvrdšími tužkami.
A právě tady přicházejí na řadu aktivity, které děti zpravidla vnímají spíše jako hru.
1. Kreslete prstem do krupice nebo písku
Na velký tác či plech stačí nasypat tenkou vrstvu krupice, hrubé mouky nebo písku. Dítě pak prstem kreslí kruhy, vlny, spirály nebo ležaté osmičky.
Vyzkoušet lze také kreslení oběma rukama současně nebo zrcadlově.
Výhodou je, že dítě nemusí řešit správné držení tužky ani odpor papíru. Přirozeně tak uvolňuje loket a rameno a procvičuje plynulost pohybu.
Podobně lze využít i oblíbené kreslení na záda. Rodič dítěti prstem nakreslí jednoduchý tvar nebo číslo a ono hádá, co to bylo. Potom si mohou role vyměnit.
2. Dovolte dětem „malovat po zdech“
Samozřejmě ne přímo na omítku. Stačí na stěnu připevnit velký arch nebo roli papíru přibližně do výšky očí dítěte, případně o něco výše.
Kreslení ve stoje na velkou svislou plochu pomáhá posilovat svaly zad a ramene a podporuje stabilitu potřebnou pro pozdější psaní u stolu.
Velký papír lze rozložit také na podlahu a nechat dítě kreslit vkleče nebo na čtyřech. Změna polohy umožňuje pracovat s rukou jiným způsobem než při klasickém sezení u stolu.
3. Trhejte, stříhejte, modelujte a stavte
Roztrhat papír na co nejmenší kousky, složit z novin čepici, vytvořit z modelíny dlouhého hada nebo postavit co nejvyšší věž – i obyčejná hra může být dobrým tréninkem jemné motoriky.
Modelování a stavění z kostek podle fyzioterapeutky rozvíjí koordinaci oka a ruky, trpělivost, logické myšlení i schopnost pracovat přesně.
Náročnější bývá stříhání, protože vyžaduje dobrou souhru ruky a mozku. Pokud má dítě s nůžkami potíže, lze začít s dětskými nůžkami určenými pro začátečníky, které se po stisku samy otevírají.
Nejde o to mít před školou dokonale vypsanou ruku
Cílem přípravy předškoláka by nemělo být co nejrychleji jej naučit psát. Mnohem důležitější je vytvořit dobré pohybové základy – dostatečně stabilní tělo, uvolněné rameno a zápěstí, obratné prsty a dobře rozvinutou koordinaci oka a ruky.
A k tomu nemusí vést jen tužka a papír. Pomoci může vaření, stavebnice, modelína, stříhání, kreslení do písku nebo obrovský papír připevněný na stěnu. Čím více dítě podobné činnosti vnímá jako přirozenou hru, tím snáze si potřebné dovednosti postupně osvojí.
Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Pearmedia / TZ, Fyzioklinika)