Dnes jich máme pět. A víte co? Cestovat jde i v sedmi lidech. Máme za sebou několik cest do Francie, Itálie, Chorvatska, Řecka i Španělska. Prozkoumali jsme Polsko, italské Dolomity i Maďarsko. Pokud teď sedíte doma s miminkem nebo batoletem a hlavou vám běží scénáře o nekonečném pláči v autosedačce, věřte mi – nejste v tom samy. Tyhle obavy máme všechny.

Říká se, že dovolená s dětmi není odpočinek, je to jen přesun domácnosti na jiné, o něco slanější nebo slunečnější místo. Její smysl totiž netkví v tom, že si rodiče vyloží nohy (to si přiznejme na rovinu), ale ve vytváření společných zážitků a posilování vazeb, které z každodenního shonu doma často mizí.

Upřímně? Kdybych mohla, celou fázi balení a přípravy odjezdu bych z paměti úplně vymazala. To je ta nejtěžší část cesty. Ten nekonečný maraton u pračky a pocit, že se nám těch sedm životů do kufru prostě nevejde. Ale pak přijde ten moment, kdy už sedíte v letadle nebo v autě a všechno to ze sebe shodíte. Ten pocit, kdy se konečně zhroutíte do sedaček a spočítáte si všech pět hlav – ano, všech pět tam je! – je k nezaplacení.

Proč to tedy podstupujeme znovu a znovu?

• Obnova „rodinného tmelu“: Na cestách se stáváme skutečným týmem. V neznámém prostředí se děti přirozeně víc orientují na nás, rodiče. Jsme jejich průvodci a parťáci, což neuvěřitelně posiluje vzájemnou důvěru, která doma mezi prací a školkou občas dostává zabrat.
• Čas bez digitálního a sociálního šumu: Doma nás neustále něco rozptyluje – prádlo, e-maily, úklid, povinnosti. Na cestách mizí tlak okolí. Vytváříte si exkluzivní rodinnou historii – společné chutě, vjemy a vtipy, které patří jen vám. To vytváří pocit hlubokého bezpečí a sounáležitosti.
• Škola flexibility pro život: I když nás stresuje zpožděný let nebo ztracená bota (ano, vloni jsme se vrátili jen s jednou botou), společné překonávání drobných nepohodlí děti posiluje. Vidí své rodiče jako lidi, kteří si umí poradit s chladnou hlavou. Učí se, že svět je bezpečné místo, dokud mají vedle sebe své blízké.
• Návrat k autentické hravosti: Cestování nás nutí opustit roli „manažerů domácnosti“ a vrací nás do role objevitelů. Společné ochutnávání neznámého jídla nebo pozorování vln je nejlepším lékem na rodinné odcizení. Je to návrat od pouhého „přežívání dne“ k „prožívání života“.

A co to dává vám jako rodiči? (Bod pro váš seberozvoj)

Cestování s dětmi je intenzivní kurz sebepoznání. Nutí vás sahat si na dno své trpělivosti, učit se zachovat klid v chaosu a přehodnocovat priority. Zjistíte, že vaše kapacita zvládat krize je mnohem větší, než jste si myslely. Učíte se nelpět na dokonalém plánu, ale žít v přítomnosti. Každá cesta vás promění – vracíte se jako silnější, odolnější a vědomější verze sebe sama.

Tato schopnost adaptace a řešení krizí je mimochodem přesně to, co můžete skvěle zúročit i po návratu do práce. Pokud cítíte, že vás mateřství posunulo dál a chcete na sobě pracovat i profesně, skvělým parťákem je organizace m.arter. Pomáhají mámám neztratit kontakt s pracovním světem a dál se rozvíjet.

Můžete se inspirovat jejich podcasty o seberozvoji, které se skvěle poslouchají třeba právě při dlouhých přesunech. A pokud přemýšlíte, jak své nové „manažerské dovednosti“ z mateřské uplatnit v kariéře, mrkněte na jejich https://marter.cz/vzdelavani/.

Závěrem

Myslete na tu nádheru, až budete na místě. Na ten čerstvý vzduch a zářící dětské oči. Děti si nebudou pamatovat, že jste se u balení pohádali, ale že jste tam byli spolu a že to byla jízda. Tak sbalte kufry a jeďte – ty společné zážitky za ten „přesun domácnosti“ rozhodně stojí!

Tento článek je součástí spolupráce mezi eMaminy.cz a M.arter.
Společně chceme přinášet praktické informace, inspiraci i podporu pro rodiče, kteří hledají cestu, jak sladit rodinu a práci bez zbytečných kompromisů.