Syndrom zavrženého rodiče: Když se dítě ocitne uprostřed sporu dospělých
„Už ho nechci vidět.“ Za odmítáním rodiče se někdy skrývá vliv druhého dospělého, jindy vlastní bolestná zkušenost dítěte. Rozpoznat, co se v rodině děje, není snadné. Důležité je nedělat ukvapené závěry a věnovat pozornost dítěti i důvodům, které ho k odmítání vedou.
Zdroj: ChatGPT
Po rozchodu se někdy jeden rodič snaží získat dítě na svou stranu. O druhém mluví špatně, překrucuje skutečnost nebo mu připisuje vinu za rozpad rodiny. Dítě pod vlivem těchto sdělení začne druhého rodiče odmítat.
Pro takovou situaci se používá označení syndrom zavrženého rodiče. Název je však odborně diskutovaný a nejde o uznanou samostatnou diagnózu. Samotná neochota dítěte vídat rodiče proto nestačí k závěru, že ho někdo ovlivňuje.
Co stojí za očerňováním
Za snahou obrátit dítě proti druhému rodiči bývá pocit křivdy, touha po pomstě nebo potřeba určovat pravidla. Svou roli hraje také strach ze ztráty dítěte. Někdy rodič usiluje o přerušení původních rodinných vazeb, aby dítě začlenil do nové rodiny.
Dítě ale může jednoho rodiče odmítnout i bez takového působení. V situaci, se kterou si neví rady, si tím hledá způsob, jak uniknout tlaku a stresu.
Jeden rodič je nejlepší, druhý za všechno může
Dítě někdy začne vidět rodiče jako dva protiklady. Jednoho bezvýhradně obdivuje, druhého zcela odmítá. Pro své odmítání uvádí málo přesvědčivé důvody, přebírá výroky dospělých nebo obrací nepřátelství také proti prarodičům a dalším příbuzným.
Ani tyto projevy samy o sobě nepotvrzují manipulaci. Záleží na tom, co dítě prožívá a jaké zkušenosti jeho postoj utvářely. Ne každá kritika rodiče znamená, že za ní stojí druhý dospělý.
Dítě může mít důvod se rodiče bát
Zvláštní pozornost zaslouží situace, kdy dítě odmítá rodiče kvůli fyzickému či psychickému násilí, agresi vůči dalším členům rodiny nebo užívání návykových látek, které narušuje rodičovskou péči.
Takové odmítání má opodstatnění. Strach, kritiku ani neochotu ke kontaktu nelze automaticky přičítat vlivu druhého rodiče. Ukvapený závěr by přehlédl skutečný důvod potíží.
Na rodinné trápení nemusíte být sami
Dlouhodobé očerňování zasahuje nejen vztah dítěte k rodiči. Ovlivňuje také to, jak se učí zacházet s emocemi a řešit neshody. Do dalších vztahů si pak může odnášet nefunkční vzorce chování, nejistotu nebo pocity studu a viny.
Podporu potřebuje dítě i rodič, proti kterému je obraceno. Pokud podobnou situaci řešíte a nevíte, jak dál, můžete se poradit na Rodičovské lince.
Zpracovala
redakce eMaminy
(zdroj: Linka bezpečí/
seriál Šárky Kubcové o syndromu zavrženého rodiče)
Děti Dospívání Krizová situace Podpora a pomoc Rodič Rozvod, svatba Vztahy