Kdy je souhlas druhého manžela potřeba

Všechno, co není běžná denní věc (například zaplacení nájmu, zajišťování běžných potřeb domácnosti apod.), by se ve společném jmění mělo dělat společně nebo aspoň se souhlasem druhého. Typicky: prodej nebo zatížení nemovitosti ve společném jmění manželů, vysoké úvěry, převody hodnotného majetku.

Když v těchto případech jeden z manželů toho druhého obejde, nejde automaticky o neplatnou smlouvu. Jedná se o tzv. relativní neplatnost – „dotčený“ manžel se musí neplatnosti tzv. dovolat, jinak je smlouva platná.

Jak se neplatnosti dovolat – krok za krokem

Rychle zjistěte fakta: co přesně bylo podepsáno, kdy, s kým, v jaké hodnotě.

• Písemně oznamte nesouhlas všem, kdo smlouvu uzavírali (manžel a druhá smluvní strana). Vždy si ponechejte důkazy o tom, že jste tento nesouhlas odeslali.

• Nedojde-li dobrovolně k nápravě, podejte žalobu, aby věc „rozsekl“ soud.

• Jednejte rychle. Čím dřív to řešíte, tím menší škody a menší šance, že se věc zamotá (např. u nemovitostí). Na namítnutí neplatnosti máte tři roky od doby, kdy se o jednání dozvíte. Pak už máte smůlu.

Příklad z praxe advokátní kanceláře ELEMENTZ LEGAL

Manžel po dobu manželství velmi dobře vydělával, a tak postupně kupoval nemovitosti. Manželka s tím souhlasila, ale ve smlouvách byl napsán jako kupující pouze manžel a pouze on byl veden v katastru nemovitostí jako vlastník.

Když se manželé po dvaceti letech manželství rozhádali a manželka chtěla řešit vypořádání majetku, manžel bez jejího souhlasu převedl veškeré nemovitosti na příbuzné. Manželka se dovolala relativní neplatnosti tohoto jednání jak vůči manželovi, tak vůči příbuzným. Soud řekl, že takové jednání samozřejmě podléhá souhlasu druhého manžela a je tedy neplatné. V tomto případě se manželé nakonec dohodli na náležitém vyrovnání, ale pokud by k dohodě nedošlo, soud by manželce vyhověl.

A to jen proto, že ihned po zjištění celé situace začala rychle jednat a nemávla nad tím rukou.

Autor: Advokátní kancelář ELEMENTZ LEGAL