Stěhujeme se s dětmi pryč! Ale je to po právu?
Stěhování za prací, za novým partnerem nebo za rodinou je v životě běžné. Pokud se ale rodiče rozešli a dítě se má přestěhovat jinam, nemůže o tom rozhodnout jen jeden rodič. Co říká zákon, jak postupovat a co hrozí?
Zdroj: Advokátní kancelář ELEMENTZ LEGAL
Kdo rozhoduje o tom, kde dítě bude bydlet
Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům stejně a vykonávají ji společně. Součástí je i určení místa bydliště dítěte. Na tom se nic nemění ani po rozchodu nebo rozvodu. Rozhodující není ani převažující péče jen jednoho rodiče, vždy o těchto záležitostech rozhodují oba.
Co je významná změna bydliště
Zákon mluví o záležitostech významných pro dítě a mezi ně výslovně řadí určení místa bydliště. Pevnou hranici ale nestanoví. Přestěhování o ulici dál nebo v rámci jednoho města bude zpravidla jiná situace než odchod do vzdálenějšího města, kde dítě změní školu a kamarády a druhý rodič ho nemůže vídat po škole nebo o víkendu. Čím větší zásah do života dítěte a do jeho kontaktu s druhým rodičem, tím spíš jde o záležitost, kterou je třeba řešit společně nebo před soudem.
Když se rodiče nedohodnou
Zákon na tuto situaci pamatuje. Pokud se rodiče nedohodnou, rozhodne soud na návrh některého z nich. Platí to i tehdy, když jeden rodič druhého z rozhodování prostě vyloučil. Soud při rozhodování vychází z nejlepšího zájmu dítěte. Zjišťuje například:
- jaké důvody ke stěhování rodič má;
- jaké zázemí dítě v novém místě bude mít;
- jak se přestěhování projeví na vztahu dítěte k druhému rodiči a jak by se kontakt dal zachovat;
- jaký je názor dítěte, s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost.
Případ, který rozpoutal debatu: Novák proti České republice
Že nad podobnou situací skutečně nelze mávnout rukou ukázal i letošní rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Otec dvou dcer s matkou původně uzavřel dohodu o střídavé péči. Matka později požádala o svěření dětí do své péče a koncem srpna 2022 otci e-mailem oznámila, že se s dětmi přestěhovala z Brna do Prahy a že je tam zapsala do školy. O souhlas soudu požádala až dodatečně. Otcovy návrhy na předběžná opatření soudy zamítly s tím, že dětem nic nehrozí, a děti postupně v Praze zakořenily. Soud nakonec děti svěřil matce a otci určil styk jen každý druhý víkend. Matka postupně děti přestala otci předávat a byla odsouzena za maření výkonu rozhodnutí. Štrasburk shledal, že česká justice porušila právo otce na rodinný život, protože včas a dostatečně nereagovala. Zamítnutím návrhů se podle soudu protiprávní stav „zakonzervoval” a plynutí času rozhodlo za rodiče. Soud také zdůraznil, že rodič, který jedná protiprávně, nemá být za to odměněn. Neznamená to, že se děti musí v každém případě vrátit. Vždy se posuzuje nejlepší zájem dítěte. Z rozsudku ale plyne, že řešit spor je třeba rychle a nevyčkávat, až se věci usadí.
Praktické rady
Pokud se plánujete přestěhovat:
- Promluvte si s druhým rodičem včas, ještě než cokoliv zařídíte.
- Nabídněte konkrétní řešení, jak zajistit kontakt dítěte s druhým rodičem, například střídání víkendů, prázdnin nebo dohodu o dopravě.
- Pokud se nedohodnete, podejte návrh k soudu.
Pokud s přestěhováním nesouhlasíte:
- Nečekejte. Co nejdříve se obraťte na soud, případně na OSPOD, a zvažte návrh na vydání prozatímního rozhodnutí.
- Zaznamenávejte komunikaci a případné maření kontaktu s dítětem.
- Chovejte se k dítěti i k druhému rodiči tak, aby vás soud vnímal jako rodiče, který o dítě opravdu stojí.
Tip z advokátní kanceláře ELEMENTZ LEGAL
Nejčastější chybou není samotná potřeba se přestěhovat, ale načasování. Rodiče často nechají věc „uzrát” nebo druhého rodiče postaví před hotovou věc, protože doufají, že se s tím časem smíří. U dětí ale čas hraje zásadní roli. Čím déle nový stav trvá, tím větší váhu mu soud přikládá, protože děti si zvyknou na školu, kamarády i nové prostředí. S advokátem je dobré se poradit dřív, než se situace vyhrotí.
