Tak tedy, “Veselé Velikonoce“ a vyrážíme do světa!

Wesołych Świąt Wielkanocnych!

Poznali jste Polsko?

Naši severní sousedé jsou tradiční katolickou zemí, takže Velikonoce u nich znamenají velmi významný svátek. Na svátečním stole nesmí chybět tradiční "Święconka", košík s jídlem posvěceným v kostele, a "Babka wielkanocna", nebo-li sladký koláč.

Velikonoční pondělí je potom dnem volna veselých tradic, které se v mnohém podobají těm našim.

Frohe Ostern!

Posuneme-li se z Polska kousek na západ, dostaneme se do Německa, kde se setkáme s ozdobenými stromy, barevnými vajíčky a roztomilými zajíčky.

Zdejší zvyky se od těch našich, polských či slovenských už trošičku liší – místo pondělního koledování s pomlázkou, hledají děti schovaná vajíčka, což svátkům dodává hravost a veselou atmosféru.

Hlavním dnem tohoto období je potom Velikonoční neděle, kdy se koná velká bohoslužba.  

Joyeuses Pâques!

Vítejte ve Francii!  

Zvony oznamují Kristovo zmrtvýchvstání a ulicemi se linou sladké vůně čokoládových vajíček a zvonků (cloches de Pâques). Podle legendy totiž zvony na Zelený čtvrtek odletí do Říma a při návratu na Velikonoční neděli sypou dětem do zahrad sladkosti.

Velikonoční pondělí “Lundi de Pâques“ se nese v duchu her a dárků pro děti. Tedy, už úplně jiná tradice než v našich končinách.

Buona Pasqua!

V Itálii, kolébce západní civilizace a centru křesťanství, jsou Velikonoce pro tamní věřící nejdůležitějším svátkem.

Procesí s pašijovými hrami a velikonoční bohoslužba vnášejí do svátků duchovní rozměr a rodinnou pohodu.

Každý region má svá obvyklá specifika, všechny však spojuje „Colomba di Pasqua“, což je tradiční velikonoční moučník s kandovanou kůru ve tvaru holubice

Velikonoční pondělí je dnem volna a rodinných setkání.

¡Feliz Pascua!

K zemím s velkou křesťanskou základnou a tradičními velikonočními zvyky se řadí též Španělsko.

Oslavám “Pascua“ předchází únorové karnevaly, podobné našemu masopustu. Svatý týden “Semana Santa“ je plný procesí a průvodů, přičemž místní kolorit se liší. Na severu bývají oslavy spíše zádumčivější  a melancholičtější, na jihu naopak radostnější.

Symbol rodinné pospolitosti a znovuzrození představuje i velikonoční pletenec „Mona de Pascua“ s figurkou Marie, Josefa či Ježíška a vtlačenými natvrdo vařenými vejci.

Καλό Πάσχα! (Kalo Pascha)

Také v Řecku je na duchovní stránku Velikonoc kladen větší důraz, avšak tady začíná velikonoční čas už v sobotu před Květnou nedělí. Podle pověsti totiž v tento den Ježíš Kristus vzkřísil svého přítele svatého Lazara. Na jeho počet se zpívají koledy, předvádí se Lazarovo vzkříšení a peče se slavností pečivo “Lazari“.

Vajíčka se zde barví červeně; na Rudý čtvrtek je jim v kostele požehnáno a během sobotní mše si je lidé navzájem oťukávají s přáním “Christos anesti!“, což znamená “Kristus vstal z mrtvých!“.

V různých částech Řecka se udržují jiné velikonoční zvyky, avšak sladký pletený chléb "Tsoureki" či velikonoční polévka z jehněčích vnitřností “Magiritsa“ tvoří součást každé slavnostní tabule.

Христос Воскресе! (Christos Voskres)

“Kristus vstal z mrtvých anebo Kristus byl vzkříšen!“ Tak zní hlavní motiv největší velikonoční bohoslužby konané večer na Bílou sobotu a trvající až do Velikonoční neděle. Ovšem, Velikonoce znamenají pro Rusy mnohem více, než jenom oslavu Ježíšova vzkříšení. Velmi dlouhou ruskou tradici ctí vedle věřících také ateisté.

Velikonoce se v Rusku slaví obvykle později než ty katolické, neboť ruská pravoslavná církev se, na rozdíl od římskokatolických a protestantských církví, řídí starým juliánským kalendářem.

Peče se vysoký sladký chléb „Kulič“ a připravuje „Paška“, nepečený tvarohový dezert ve tvaru pyramidy. Samozřejmě se barví vajíčka – nejčastěji v cibulových slupkách.

Happy Easter!

Ale Ameriku ani Británii zde nehledejte. Míříme k protinožcům …   

Velikonoce v Austrálii v mnohém připomínají ty britské. Inu, není se čemu divit, když až do roku 1901 tvořila Austrálie kolonii Velké Británie.

Připravují se “Hot cross buns“, malé bochánky s rozinkami či kandovaným ovocem uvnitř a křížkem na povrchu, ale pozor na zajíčka! Ten k australským tradicím rozhodně nepatří. Naopak, značí smůlu. Pravděpodobným důvodem je připomínka jejich invaze z dob kolonizace, kdy působili ohromné škody na úrodě domorodců. Místo něj mají Australané svého velikonočního bandikuta (Bilby).

Ačkoli velikonoční bohoslužba určitě patří k tradicím, mají Velikonoce pro většinu Australanů význam spíše světský. Svátky připadající na Velikonoční pátek a Velikonoční pondělí tráví nejraději na pikniku v parku s rodinou a přáteli. Tím australské Velikonoce získávají známku pohodové záležitosti.

A protože Austrálie leží na opačné polokouli, připadají Velikonoce, pro nás nezvykle, na podzimní období.

イースターおめでとうございます
(Īsutā o-medeto gozaimasu)

Japonsko?  … I tady se slaví Velikonoce? Ano, ale tradiční náboženský nádech mají pouze v křesťanských komunitách. Pro ostatní jde spíše svátky jara a radosti z něho.

Žádné obvyklé velikonoční zvyky samotných Velikonoc v zemi vycházejícího slunce nedrží, více méně přejímají některé ze západních obyčejů, například  hledání vajíček, symbol velikonočního zajíčka, případně průvody věřících.

शुभ ईस्टर (Shubh Easter)

… a ještě Indie.

V druhé nejlidnatější zemi na světě se Velikonoce slaví, podobně jako v Japonsku, v křesťanských komunitách. Jenže, není komunita jako komunita, v případě Indie mluvíme o přibližně 25 milionech křesťanů ...

O Velikonoční neděli se koná bohoslužba; během oslav se zpívá, tančí a pořádají se bohaté hostiny. Dokonce se malují vajíčka a v některých regionech se koná tradiční britské "Easter egg hunt" čili hledání vajíček.

Tak co říkáte, lákalo by vás vyměnit naši pomlázku za australský piknik v parku nebo francouzské „létající zvony“? Každý kout světa dává Velikonocům vlastní tvář, ale cíl zůstává stejný: oslavit naději a radost ze života.

Přejeme vám pohodové prožití jarních svátků!

Autor: redakce eMaminy