Profesionální pěstounství – má své místo i v Česku?
Jak vypadá institut profesionálního pěstounství? Jak tento model funguje v zahraničí, konkrétně v zemích, které jsou nám kulturně a vývojově blízko? Proč je potřeba uvažovat nad profesionálním pěstounstvím také u nás, jaké má výhody a jaké výzvy by tato forma náhradní rodinné péče mohla přinést?
Zdroj: pexels.com
Nadace Sirius uspořádala koncem listopadu webinář, na kterém představila analýzu o profesionálním pěstounství v Polsku a Chorvatsku. Analýzu Komparativní analýza postavení profesionálních pěstounů v Chorvatsku, Polsku a Španělsku zpracovala advokátní kancelář Havel & Partners. Během prezentace položil tým tuto analýzu do kontextu českého prostředí a diskutoval se potenciál pro využití institutu profesionálního pěstounství také v České republice.
Proč je profesionální pěstounská péče potřeba?
V České republice, podle analýzy, chybí forma náhradní rodinné péče pro děti, které mají náročnější potřeby. Děti, které trpí poruchou chování, handicapem, hlubokým traumatem a podobně, často končí v ústavní péči. Ta ale není pro tyto děti vhodná. Dalším důvodem je nedostatečná připravenost současných pěstounů na děti s těmito potřebami.
Součástí řešení pak může být právě profesionální pěstounská péče. Tato forma péče by měla pracovně-právní vazbu a odbornou podporu. Tým se ve svých poznatcích opírá o zkušenosti z Chorvatska a Polska. Na příkladu z těchto zemí se ukazuje, že tento model je proveditelný, ekonomicky udržitelný, s pozitivním dopadem na vývoj dětí.
Jak by mohla profesionální pěstounská péče vypadat?
Profesionální pěstounská péče by byla pracovně-právním vztahem a pro pěstouny tedy plnohodnotným zaměstnáním. Systém by počítal s dovolenou pro pěstouny, nemocenskou a dalšími náležitostmi, které patří do pracovního poměru. Kromě toho by profesionální pěstouni mohli čerpat další podporu.
Mezi finanční podporu by se mohly řadit příspěvky na volnočasové aktivity dětí, vybavení domácnosti (například pro děti se specifickými potřebami) či osvobození od daně z příjmu. Stát by také mohl hradit profesionálním pěstounům sociální a zdravotní pojištění a podobně.
Dále by do podpory mohlo patřit vzdělávání a odborná podpora, školení a podobně. Důležitou součástí by měla být psychosociální a metodická podpora pěstounů a také právo na odpočinek a zástupnost. Například v době dovolené, kterou by profesionální pěstoun čerpal, by se o děti postarali v jiné pěstounské domácnosti či v rámci rodiny. Po vzoru Polska by bylo také možné, aby rodině na určitý počet dní v roce pomáhal další proškolený dospělý přímo v rodině.
Závěrem
Profesionální pěstounská péče má mnoho aspektů, které je třeba upravit pro české prostředí. Díky této analýze je ale jasně vidět, že existují modely, které fungují v nám kulturně a sociálně blízkém prostředí. Celou komparativní analýzu si můžete stáhnout přímo na webu Nadace Sirius.
Autor: Tereza Navrátilová, vedoucí projektu Rodinná síť, redaktorka a editorka
Zdroje:
Online webinář Nadace Sirius
Komparativní analýza postavení profesionálních pěstounův Chorvatsku, Polsku a Španělsku
Děti Náhradní rodič, pěstoun, hostitel Rodina Práce, zaměstnání