Déšť je pro zahradu nenahraditelný

Déšť patří mezi meteorologické jevy, které zahrádkáři sledují nejčastěji. Když se ptáme, jaké bude počasí, většinou nás zajímá především to, zda bude teplo nebo chladno a jestli zaprší.

Srážky představují základní meteorologický prvek. Jsou tvořeny vodou v kapalném nebo pevném skupenství, která vzniká z vodní páry v atmosféře. Mohou padat z oblaků v podobě deště, sněhu nebo mrholení, případně vznikají přímo na zemském povrchu jako rosa.

Jak vznikají dešťové kapky

Na rozdíl od drobných oblačných částic jsou dešťové kapky natolik velké, že se v oblaku neudrží a začnou padat k zemi. Běžně mají průměr kolem půl milimetru. Jsou-li menší, hovoříme o mrholení.

V našich zeměpisných šířkách hrají důležitou roli kondenzační jádra. Na jejich povrchu kondenzuje vodní pára a vznikají první kapky. Pokud oblak obsahuje pouze vodní kapky, dochází ke koalescenci – větší kapky postupně pohlcují menší. Tento proces je poměrně pomalý, a proto z takových oblaků často pouze mrholí.

Jestliže se v oblaku nacházejí také ledové krystalky, vznikají srážky mnohem rychleji. Ledové částice rostou na úkor vodních kapek a mohou vytvářet intenzivnější přeháňky.

Vznik srážek v bouřkovém oblaku

Proč není dešťová voda úplně čistá

Přestože si déšť spojujeme s čistotou, dešťová voda není destilovaná. Kondenzační jádra tvoří například drobné částice prachu, soli, pylová zrnka nebo spory hub.

Během pádu k zemi na sebe dešťové kapky navíc vážou plyny obsažené v atmosféře, například oxid uhličitý. Proto má běžná dešťová voda mírně kyselé pH. V oblastech se znečištěným ovzduším může být kyselost vyšší, což může negativně ovlivňovat rostliny i životní prostředí.

Déšť zároveň z atmosféry odstraňuje pyl, prach i další drobné částice.

Proč vzduch po dešti tak příjemně voní

Přestože samotná voda žádnou vůni nemá, téměř každý zná charakteristickou vůni, kterou po prvních kapkách deště cítíme.

Vědci zjistili, že když dešťová kapka dopadne na zem, vytvoří drobné vzduchové bublinky. Ty při svém prasknutí uvolňují do ovzduší aerosol nesoucí aromatické látky z povrchu půdy, kamenů nebo rostlin. Právě ty vytvářejí známou vůni čerstvého deště.

Při bouřkách se k ní přidává také ozón vznikající při elektrických výbojích. Jeho název ostatně pochází z řeckého slova znamenajícího „voním“.

Kolik deště u nás spadne

Množství dešťových srážek se v České republice výrazně liší podle oblasti. Nejvíce prší v horských regionech, zejména v Krkonoších a Jizerských horách, zatímco v nížinách bývá srážek podstatně méně.

Rozložení deště během roku není pravidelné. Některé měsíce mohou být mimořádně suché, jiné naopak přinesou vydatné srážky. Právě proto zahrádkáři pečlivě sledují nejen předpověď počasí, ale i dlouhodobý vývoj vláhových podmínek.

Autor: Alena Zárybnická (zdroj: izahradkar.cz)

Foto Shutterstock, kresba M. Malá