Když si dnes v létě koupíme kopeček vanilkové nebo jahodové zmrzliny, málokdo přemýšlí nad tím, že za touto oblíbenou pochoutkou stojí historie dlouhá několik tisíc let. A je mnohem zajímavější, než se na první pohled zdá.

První zmrzlina vlastně vůbec nebyla zmrzlinou

Touha osvěžit se během horkých dnů provází lidstvo od nepaměti.

Nejstarší zmínky o ochuceném sněhu nebo ledu pocházejí ze starověké Mezopotámie a Persie. Led se uchovával ve speciálních podzemních stavbách a míchal se s medem, ovocnými šťávami nebo sirupy.

Podobné osvěžující pochoutky znali také staří Řekové a Římané.

Zajímavost

První mražené dezerty vůbec neobsahovaly mléko ani smetanu. Byly mnohem blíž dnešním ovocným sorbetům než klasické zmrzlině.

Jak se uchovával led uprostřed léta

Dnes stačí otevřít mrazák. Ve starověku to ale bylo mnohem složitější.

Led se v zimě těžil z jezer nebo z horských oblastí a ukládal se do hlubokých ledoven vystlaných slámou nebo jiným izolačním materiálem. Díky promyšlené stavbě vydržel překvapivě dlouho – někdy až do další zimy.

Právě díky těmto zásobám si mohli bohatší lidé dopřávat ledové pochoutky i během nejteplejších měsíců.

Marco Polo? Krásný příběh, ale bez důkazů

Jedna z nejznámějších legend říká, že recept na zmrzlinu přivezl z Číny slavný cestovatel Marco Polo.

Historici však upozorňují, že pro tuto teorii neexistují žádné spolehlivé důkazy. Ve spisech popisujících jeho cesty se o zmrzlině vůbec nepíše.

Podobně nejisté jsou i další známé příběhy – například že recept do Francie přivezla Kateřina Medicejská nebo že anglický král Karel I. tajil recept na zmrzlinu jako státní tajemství.

Většina těchto příběhů vznikla až o mnoho století později.

Skutečný průlom přinesla obyčejná sůl

Moderní zmrzlina začala vznikat teprve tehdy, když lidé objevili jednoduchý fyzikální princip. Smícháním ledu a soli vznikne mnohem nižší teplota než u samotného ledu. Díky tomu bylo možné zmrazit směs mléka, smetany a cukru a během mražení ji průběžně míchat.

Právě tento princip používají výrobci zmrzliny v různých obměnách dodnes

Od královských hostin až do cukráren

První spolehlivě doložené recepty na zmrzlinu podobnou té dnešní pocházejí ze 17. století. V roce 1671 byla podávána při slavnostní hostině anglického krále Karla II. O několik let později se objevily první tištěné recepty na mražené dezerty z mléka, smetany a ovoce.

Zmrzlina ale zůstávala luxusem. Vyžadovala totiž velké množství ledu, který bylo nutné skladovat celé měsíce. Teprve rozvoj umělého chlazení v 19. století umožnil její masovou výrobu. Zmrzlina se postupně dostala do cukráren, na poutě i do domácností.

Vanilka nebývala největší hvězdou

Mezi dnešní nejoblíbenější příchutě patří vanilka, čokoláda nebo pistácie. První recepty ale vypadaly jinak. Objevovaly se v nich například citróny, pomeranče, jahody, růžová voda nebo květy pomerančovníku. Vanilka se stala oblíbenou až později.

Do Evropy se vanilka dostala až po objevení Ameriky, protože pochází z Mexika. První známý recept na použití vanilky se objevil až na začátku 19. století a první doložený recept přímo na vanilkovou zmrzlinu pochází z americké kuchařky The Virginia Housewife od Mary Randolphové z roku 1824. Už během 19. století se vanilka stala nejžádanější příchutí zmrzliny.    

Ve světových statistikách tvoří vanilková zmrzlina přibližně čtvrtinu všech prodaných zmrzlin.

Kornoutek je mnohem mladší než zmrzlina

Další zajímavostí je, že zmrzlina se po většinu své historie jedla z misek nebo skleněných pohárů. Jedlé kornoutky se rozšířily až na začátku 20. století a rychle si získaly oblibu po celém světě.

A co nanuk?

I nanuk podle všeho vznikl náhodou … Vypráví se, že americký chlapec Frank Epperson nechal jako jedenáctiletý přes noc venku sklenici limonády s míchátkem. Nápoj přes noc zmrzl a o mnoho let později svůj nápad patentoval pod názvem Popsicle.

Věděli jste, že…

Více zmrzliny se dlouhodobě sní v chladnějších zemích severní Evropy než v některých státech na jihu Evropy, například:

• Švédsko ≈ 12 litrů na osobu
• Německo ≈ 8 litrů
• Španělsko ≈ 6 litrů
• Portugalsko ≈ 4 litry 

Dnešní zmrzlina je výsledkem dlouhého vývoje, který trval stovky let. Nemá jednoho vynálezce ani přesné datum narození. Až si příště budete vychutnávat svoji oblíbenou zmrzlinu, možná si vzpomenete, že za tímto obyčejným letním potěšením zajímavá historie, špetka náhody i spousta lidské vynalézavosti. A kdo ví – třeba právě při dalším kopečku vznikne nová rodinná tradice ...

Připravila redakce eMaminy
(zdroje: Česká televize, National Geographic, Royal Society of Chemistry)