Dobrovolnický mentoring: příběh Kristýny a Pavlíka
Když se potkali, byl Pavlík uzavřený a plný vzteku. Díky trpělivosti, pohybu a bezpečnému vztahu s Kristý ale postupně našel cestu k sobě i k ostatním. Jejich mentoringový příběh je důkazem, že změna je možná, když na ni člověk není sám
Zdroj: nadobrovolnictvi.cz
Výzvy v začátcích
Příběh Kristý a Pavlíka začal v únoru 2023 v organizaci Temperi. Kristý bylo tehdy 19 let, Pavlíkovi 7. Tím začal jejich mentoringový vztah, který trval přibližně dva a půl roku.
Pavlík to tenkrát neměl jednoduché. Měl pocit, že je přehlížený a dělalo mu potíže navazovat přátelství. Zároveň ale velmi stál o pozornost, blízkost a porozumění. Pavlíkova frustrace a nenaplněné potřeby se projevovali vztekem a agresí, což situaci ještě více zhoršovalo.
Společné zážitky a sport
Proto spolu Kristý s Pavlíkem trávili hodně času aktivně. Poprvé se potkali v klubovně organizace a později už spolu běhávali na dětských hřištích. Sport byl přirozenou součástí jejich setkávání. Vedle pohybu ale pracovali i s emocemi – povídali si o tom, co cítí, a hledali způsoby, jak dávat lépe najevo vztek nebo nespokojenost. Učili se pojmenovávat emoce a mluvit o nich.
Silných momentů bylo během mentoringu hodně. Protože je oba spojuje láska k zimním radovánkám, mezi nejsilnější zážitky patří společné stavění iglú, ze kterého Kristý nesla zpátky Pavlíka na zádech. Jeho smích jí zní v uších dodnes.
Další vzpomínkou je společná hra laser game. Pavlík se účastnit původně nechtěl, ale nakonec se nechal přesvědčit a během hry se z něj stal Kristýnin osobní strážce, který ji chránil před ostatními útočníky ve hře.
Zdroj: nadobrovolnictvi.cz
Přínosy a životní lekce
Díky mentoringu se Pavlík zlepšil v komunikaci s ostatními, ve zvládání emocí i ve škole. Důležitá byla především důvěra a pocit bezpečí. Pavlík věděl, že ho Kristý bere vážně a může se na ni spolehnout.
Mentoring změnil i Kristý. Naučila se více naslouchat, lépe reagovat v různých situacích a vážit si věcí, které má. Do budoucna si odnáší inspiraci také v tom, jakým způsobem chce jednou pečovat o své děti.
„Jsem ráda, že jsem mohla poznat tolik skvělých lidí. Nejen Pavlíka, ale i jeho rodinu, ostatní děti a dobrovolníky“ dodává Kristý. Jejich příběh ukazuje, že se správnými lidmi po boku se těžší období zvládají lépe.
