Když se strach projeví bolestí břicha

Jedna z maminek se obrátila na poradnu kvůli adoptované dceři, které bývá každé ráno před odchodem do školy špatně. Bolest břicha, nevolnost nebo bolesti hlavy mohou být podle Elišky Kotrbaté psychosomatickým projevem psychického napětí a stresu. Zároveň doporučila nejprve vyloučit případné zdravotní příčiny u pediatra.

Rodičům doporučuje o pocitech dítěte mluvit, nezlehčovat je a společně hledat, co je pro dítě v dané situaci nejtěžší. Pomoci mohou také drobné každodenní rituály, které dítěti připomínají, že rodiče jsou tu pro něj, i když spolu právě nejsou.

Náročné bývají i kontakty s biologickou rodinou

Další dotazy se týkaly dětí, které po setkání s biologickými rodiči reagují podrážděně, vyvolávají konflikty nebo se vracejí k chování, které už dříve překonaly.

Podle psycholožky nejde o nic neobvyklého. Děti mohou po takovém kontaktu prožívat silné a protichůdné emoce. Těší se na biologického rodiče, zároveň ale mohou mít obavy z budoucnosti nebo z možných změn. Potřebují proto především klid, čas na zpracování prožitků a opakované ujištění, že jsou v bezpečí a jejich místo v rodině je jisté.

Potřeba kontroly se může skrývat za různým chováním

V poradně zazněly také otázky týkající se schovávání jídla, prudkých reakcí na zákazy nebo silných emocí při běžných každodenních situacích.

Psycholožka upozornila, že některé děti mohou mít zvýšenou potřebu kontroly. Pokud mají možnost alespoň o drobných věcech rozhodovat samy, snáze přijímají pravidla a hranice. Rodičům proto doporučuje nabízet dítěti přiměřené možnosti volby a zachovávat co nejvíce předvídatelný režim.

Lhaní, odmítání pochval i strach z opuštění

Mezi častými tématy se objevilo také lhaní, odmítání pochval nebo opakované otázky typu „Neodvezete mě pryč?“ či „Necháte si mě?“.

Podle Elišky Kotrbaté bývá za podobnými projevy často strach, nejistota nebo nízké sebevědomí. Některé děti mají potíže uvěřit, že jsou přijímané a milované bez podmínek. Proto doporučuje zaměřovat se nejen na samotné chování, ale i na emoce, které za ním stojí. Důležité je dítě opakovaně ujišťovat o bezpečí a stabilitě vztahu.

Když dítě vyžaduje neustálou pozornost

Jedna z pěstounek popsala jedenáctiletého chlapce, který vyžaduje téměř neustálou přítomnost dospělých a těžce snáší chvíle, kdy se mu rodiče nevěnují.

Psycholožka doporučila postupně nastavovat krátké časové úseky, během nichž se dítě učí zvládat samostatnost a čekání. Současně ale zdůraznila, že i rodiče potřebují prostor pro odpočinek a načerpání sil. Dlouhodobé vyčerpání pečujících osob totiž může ovlivňovat fungování celé rodiny.

O pomoc není ostuda si říct

Na závěr poradny zazněla také otázka, kam se mohou rodiče obrátit, pokud mají pocit, že situaci sami nezvládají.

Eliška Kotrbatá připomněla, že žádný dotaz není hloupý a že vyhledání odborné pomoci je zcela namístě ve chvíli, kdy si rodiče nevědí rady. Doporučila obracet se zejména na organizace, které se věnují náhradní rodinné péči a mají zkušenosti s potřebami těchto dětí i jejich rodin.

Kdo je Eliška Kotrbatá

Mgr. Eliška Kotrbatá je psycholožka a speciální pedagožka. Dlouhodobě pracuje s dětmi s odlišným vývojem a věnuje se také tématům náhradní rodinné péče, vzdělávání odborníků a podpoře rodin.

Zpracovala redakce eMaminy (zdroj: Rodinná síť)

Poslechněte si také předešlé online poradny: Právní poradna a Pedagogická poradna i další podcasty z dílny Rodinné sítě.